ICT nyní prožívá další revoluci – rozhovor pro Učitelské noviny

Publikováno Autor Ondřej NeumajerNapsat komentář

Digitální Česko, Digitální Česko 2, Digitální vzdělávání… Na různé úrovni se hovoří o digitalizaci nejrůznějších oblastí života. Když se však podíváte do materiálů Digitální Česko, o školství a vzdělávání toho moc nenajdete. A tak se vlastně asi není co divit, že ministerský materiál Digitální vzdělávání – Touch your future se na tyto vládní materiály neodkazuje. Nicméně – tento nesoulad mi přišel zvláštní.

I Ondřej Neumajer, který se ICT ve vzdělávání dlouhodobě věnuje, říká, že je tato oblast velmi roztříštěná. Sám je členem několika pracovních skupin, některé se ale ještě nesešly, ačkoliv je to už rok, kdy byl v zastoupení MŠMT na jednání evropské komise v Norsku, kde se připravoval dokument Openning up Education (Otevírání vzdělávání), který má připravit evropské školství na otevřené vzdělávací zdroje, o nichž konečně i současný materiál MŠMT Touch your future hovoří. Klíčový moment – financování této představy – je ale ještě nejasný.

Jaká jsou ale východiska? Jaká je situace ve školách? „Školy mají o tuto oblast veliký zájem, probíhá řada akcí, debat, které skloňují tři základní momenty – hardware, software a další vzdělávání, díky kterému učitelé tyto změny zvládnou,“ říká O Neumajer. A co se změn týká, opakovaně používá slovo „revoluce“.

Přechod na dotykovou technologii (s velmi rychlým startováním, dlouhou výdrží baterií a permanentním připojením k internetu) skutečně označuje na revoluci, která je podle něho srovnatelná s IT revolucí v 90. letech, kdy se začalo pracovat s weby a internetem. Nejde ale podle něho pouze o nová zařízení, kterých se objevuje dlouhá řada (all-in-one, notebooky s dotykovými displeji, i ty ale rychle zastarávají a nahrazují je ultrabooky a hlavně tablety, konvertibilní notebooky, tedy zařízení, kdy je možné oddělit displej a pracovat s ním jako s tabletem, standardem se stává smartphone, který je vlastně malým počítačem, a pak zařízení na pomezí tabletu a telefonu – například padphone…). „Počítač dneska už prostě není krabice na stole i pod stolem s klávesnicí a myší,“ poznamenává lapidárně O. Neumajer.

Z hlediska využití těchto nových technologií ve výuce je podle O. Neumajera velkou výhodou jejich intuitivnější ovládání, což zjednodušuje jejich ovládání nejen žákům, ale i učitelům. Další výhodou je jejich mobilita. Nemusejí být připojeny k zásuvce a rozšiřuje možnosti využívání IT i za hranice standardního vzdělávání.

Problém, který nový trend přináší, známe z počátků počítačů – znovu přichází roztříštěnost operačních systémů, které jsou záměrně stavěny tak, aby si spolu nerozuměly. O. Neumajer upozorňuje, že nejde pouze o to, že si mezi sebou nerozumí iOSod Applu, Android a Windows 8, ale poslední jmenovaný se dokonce nedohodne v některých případech ani s jinou verzí Windows (RT) ani se staršími bratry od Microsoftu. Vzpomeňme ale, že zákazníci donutili firmy, aby se mezi sebou dohodly, k čemuž s největší pravděpodobností dojde časem i v tomto případě. Zatím ale je na řediteli školy, aby se pro některý z operačních systémů rozhodl a na něm pak postavil „dotykové“ vybavení školy. Operační systém od Applu je podle O. Neumajera v současné době ve školách velmi častý, dohání ho však lacinější Android i „osmičky“. Ty asi mají tu výhodu, že je možné je použít na některých starších počítačích a spouštět na nich některé starší aplikace.

Další revolucí, možná ještě větší než změna pojetí hardwaru, je přístup k informacím, k datům. Už se nepočítá tolik s jejich instalacemi do každého počítače. „Nastupuje technologie označovaná jako cloud – software se už nekupuje takzvaně v krabici, ale jako služba. Přístup je zajištěn prostřednictvím internetových prohlížečů a pro školy jsou tyto služby nadnárodních firem velmi často zdarma. Umožňuje to školám nesoustředit se na údržbu softwaru, ale na samotnou výuku, na využití IT ve vzdělávání,“ říká O. Neumajer.

Výhodou taky je, že je možné v řadě případů využít i počítače, které škola má z tzv. šablon, někdy dokonce i z památného Indoše, pokud byly upgradované. „Cloudcomputing má tu výhodu, že na stole v podstatě nepotřebujete nějaké superdělo, aby programy běžely i ve slušné rychlosti, protože pouze zobrazuje děj, který běží na vzdálených serverech. A další výhodou je přístup k datům a třeba poslední práci odkudkoliv, tedy z počítače ve škole, tabletu doma nebo ze smartphonu, pouze přihlášením přes jméno a uživatelské heslo,“ vysvětluje O. Neumajer.

S novou technikou a s rozšířením tabletů a smartphonů mezi žáky se objevuje pochopitelně trend, že si žáci tuto techniku nosí do školy a tam ji používají. Řada školních řádů to však zakazuje a ve škole umožňuje pracovat pouze na technice školy. Některé školy však už tato pravidla uvolnila a podle O. Neumajera je volnost ve využívání této techniky ve školy nezvratným trendem. Je to konečně i zkušenost ze zahraničí a u nás to podle něho nebude jiné. Nestane se to ale ze dne na den, bude to směr cesty, kterou postupně školy půjdou.

Když se ptám na existenci metodiky, která by učitelům pomohla zorientovat se v tomto vývoji, O. Neumajer vrtí hlavou. Novinky se hrnou tak rychle a možných trendů je tolik, že nejschůdnější možností je vytvořit systém pomoci školám, na který by se mohli učitelé operativně obracet v případech, kdy budou potřebovat pomoc s konkrétním problémem. Podobnou pomoc by měli mít i ICT metodici či školní správci. Metodici ICT by prostě měli být „k ruce“ učitelům přímo na škole a oni sami by měli mít možnost získat rychle potřebné informace.

A ještě o jedné revoluci mluví O. Neumajer. Je to revoluce ve vzdělávání, jeho možnostech a způsobech. Akce, na které se učitel osobně dostaví, nezaniknou. Budou ale podle něho spíše seznamovací – na ně pak navážou např. webináře, tedy kurzy on line, vyhlášené na daný den a danou hodinu, kdy se členové skupiny připojí a účastní se interaktivně každý ze svého místa. Užitečné je, že z webináře se zpracovává záznam, ke kterému je možné se kdykoliv vrátit. Například Metodický portál rvp.cz pořádá webinář na různá vzdělávací témata každý týden, trvá přibližně hodinu a pro učitele je zdarma. Popularitu získávají virtuální hospitace atd.

Učitelské noviny, 40/2013, str. 6. Rozhovor vedl Radmil Švancar. Rozhovor navazuje na článek na str 4-6 Nepůjde o projekt Tablety do škol.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *