Jak se bude zavádět informatické myšlení a zvyšovat digitální gramotnost ve školách

Publikováno Autor Ondřej Neumajer1 komentář

Strategie digitálního vzdělávání ČR je na světě již téměř dva roky. Článek popisuje vybrané aktivity a plány spojené s tématy informatického myšlení a zvyšování digitální gramotnosti, které MŠMT v uplynulém období připravilo a které nyní prochází realizační fází.

Realizace strategie se skládá z mnoha dílčích aktivit, které na sebe často navazují. Většina z nich sama o sobě nebude patrně pro učitele z praxe příliš zajímavá, protože se s nimi osobně nesetkají nebo si toho spíše nevšimnou (nejedná se o žádnou centralizovanou dodávku počítačů generálním dodavatelem, jako tomu bylo v Indoši před patnácti lety). Přesto mají tyto aktivity svůj význam a je vhodné je v tomto přehledu zmínit. V následujícím textu se zaměřím na dva klíčové cíle strategie: rozvoj digitální gramotnosti a informatického myšlení žáků a popíši hlavní připravená opatření MŠMT, která mají jejich naplňování zajišťovat.

Síťování, sdílení zkušeností a podpora práce učitelů

V posledním kvartálu roku 2016 bude zahájen projekt s dlouhým názvem Podpora budování kapacit pro rozvoj základních pre/gramotností v předškolním a základním vzdělávání, zkráceně Podpora práce učitelů (PPUČ), jehož cílem je z hlediska digitální agendy více úkolů, například  koordinovat další projekty zaměřené na digitální vzdělávání. Zároveň v tomto projektu vznikne reputační systém na Metodickém portálu RVP.CZ, který bude zprostředkovávat návštěvníkům odkazy na ověřené a anotované zdroje digitálních materiálů a umožní jejich hodnocení a sdílení tohoto hodnocení. Jedním z dalších výstupů tohoto projektu je rozšíření nabídky Metodického portálu o aplikaci Profil Učitel21, která poskytne učitelům zpětnou vazbu o úrovni jejich schopnosti integrovat digitální technologie do své práce. Předcházet mu musí vytvoření standardu digitálních kompetencí učitele, na kterém bude tato aplikace postavena. Několik tisíc škol již v minulosti využilo aplikaci Profil Škola21 (viz http://skola21.rvp.cz/), takže mají s fungováním takovýchto autoevaluačních a plánovacích pomůcek zkušenost. Profil Učitel21 je analogií aplikace Profil Škola21, ale na úrovni učitele, nikoli celé školy. Online aplikace i standard učitele v digitálních dovednostech bude ověřen na pilotních školách. Projekt PPUČ připravuje Národní ústav pro vzdělávání a bude probíhat v letech 2016 až 2020.

Revize RVP

Aby bylo možné integrovat digitální technologie nejen do vzdělávacích obsahů vzdělávacích oblastí, ale i způsobů a forem vzdělávání, stanovuje strategie jako úkol modernizaci rámcových vzdělávacích programů (RVP). K systému pravidelných revizí RVP, který by měl být nastaven, se musí přistupovat velmi opatrně. Každá změna RVP vynucuje ve školách změny školních vzdělávacích programů a ovlivňuje tak vlastně všechny školy. Zároveň je ale zřejmé, že aktualizace jsou nutné. Znění vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie v RVP pro základní vzdělávání se od svého vzniku v roce 2004 nezměnilo. Kontrast, který za uplynulých třináct let v tomto dynamickém oboru mezi zněním RVP a uplatňovanou praxí v IT oblasti a společnosti nastal, asi netřeba zdůrazňovat.

Národní ústav pro vzdělávání tak má za úkol připravit popis rozvoje informatického myšlení žáků a  rozvoje digitální gramotnosti žáků od mateřských, přes základní až po střední vzdělávání (resp. jeho všeobecnou složku), tedy rámec toho, co by se děti a žáci v jednotlivých etapách školní docházky měli učit.

Přitom je ale nutné při jakýchkoli aktivitách kolem kurikula mít na mysli zkušenost, že pouhá změna znění RVP sama o sobě žádný problém nevyřeší. Učitelům je třeba poskytovat intenzivní, kvalitní a plošnou podporu pro změny, které nové znění RVP přinese. Také je potřeba vysvětlovat, proč k těmto změnám má dojít. Strategie s tím počítá a iniciuje pro to mnohá opatření.

Aby bylo možné propojit nové vymezení se zkušenostmi z pedagogické praxe, budou v projektu PPUČ působit odborné panely učitelů a odborníků na dané oblasti, jejichž úkolem bude supervize nad zaváděním nového vzdělávacího obsahu a nových metod rozvoje kompetencí žáků v oblasti informatického myšlení a digitální gramotnosti (viz dále). Jiným jejich úkolem bude sdílení a šíření zkušeností a dílčích výstupů navazujících projektů, které se touto problematikou na různé úrovni zabývají.

Tvorba materiálů a zdrojů pro žáky i učitele

Digitální gramotnost je sice frekventovaný pojem, jeho obsah se s postupem času posouvá, stejně jako se proměňují digitální prostředky, se kterými pracujeme a které nás obklopují. Naproti tomu pojem informatické myšlení je relativně nový, v posledních letech jej do svých národních kurikul zahrnulo množství vyspělých států. Vymezení těchto pojmů, které bude zohledňovat aktuální dění ve společnosti, pedagogice i ve světě digitálních technologií, má na starosti Národní ústav pro vzdělávání. Konkrétní podporu pro žáky, učitele a další vzdělavatele připraví další instituce, které se touto problematikou dlouhodobě zabývají. Přispěje k tomu operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (PO VVV).

MŠMT na podzim roku 2016 zveřejní výzvu s názvem Implementace Strategie digitálního vzdělávání I., jejímž cílem je zajistit nejlepší kandidáty pro vznik různorodých zdrojů pro podporu digitálního vzdělávání. V projektech, k jejichž realizaci se mohou hlásit pedagogické fakulty společně s partnerskými fakultami vzdělávajícími učitele, vzniknou například sady digitálních vzdělávacích zdrojů pro rozvoj digitální gramotnosti a informatického myšlení dětí a žáků, metodické příručky pro učitele, e-learningové kurzy v podobě masivních otevřených online kurzů (tzv. MOOC) nebo bude zorganizována soutěž podporující studenty vysokých škol se zájmem o pedagogiku v této oblasti. Bude se jednat o dva projekty, jeden zaměřený na digitální gramotnost napříč všemi vzdělávacími oblastmi, druhý na informatické myšlení. Součástí každého z projektů bude i popularizace obou problematik i myšlenek otevřeného vzdělávání.

Jelikož je otevřené vzdělávání jednou z hlavních priorit strategie, budou všechny zdroje a materiály, vytvořené v projektech, splňovat Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů (viz http://clanky.rvp.cz/clanek/21071). Tato kritéria zajišťují, že vzniklé zdroje a materiály může kdokoli bezúplatně šířit a dále využívat. Myšlenkou tedy je připravit kvalitní a ucelené sady didakticky zpracovaných vzdělávacích zdrojů a dalších podpůrných materiálů, které se v projektu ověří na vzorku pilotních škol a následně je budou moci využívat školy, střediska volného času, rodiče a kdokoliv další, kdo o to projeví zájem. Jedná se tedy o podporu otevřeného vzdělávání (http://otevrenevzdelavani.cz/).

Kromě výše uvedeného by měly projekty přinést i další užitečné materiály, například záznamy webinářů zveřejněné následně na Metodickém portálu RVP.CZ nebo vzorové sylaby předmětů vysokoškolské přípravy učitelů. Ve všech uvedených případech stále hovoříme o dvou oblastech, tedy o rozvoji digitální gramotnosti a rozvoji informatického myšlení.

A proč je tato výzva nabízena pedagogickým fakultám a fakultám vzdělávajícím učitele? Odpověď je jednoduchá. Právě tyto instituce vzdělávají učitele v pregraduální přípravě, je tedy důležité, aby se podílely také na dalším vzdělávání učitelů. Fakulty tím získají možnost stát se vůdčími aktéry v oblasti, kterou se dlouhodobě zabývají a zároveň posunout celý obor směrem, po kterém je celospolečenská poptávka. Jedním z dalších úkolů zapojených fakult bude zpětná vazba k  pracovní verzi aktualizovaných vzdělávacích oborů RVP podle výsledků ověřování výuky v praxi škol. Snahou je zapojit fakulty i do problematiky tvorby kurikulárních dokumentů. Realizace projektů ve výzvě Implementace Strategie digitálního vzdělávání I. by měla začít v polovině roku 2017 a trvat další tři roky.

Jakmile budou k dispozici vzdělávací materiály pomáhající rozvíjení informatického myšlení a digitální gramotnosti žáků, bude další podpora směřovat přímo směrem ke školám a dalším aktérům formálního i neformálního vzdělávání. Zajistit by to měly především dvě plánované aktivity OP VVV. Tou první je výzva Implementace Strategie digitálního vzdělávání II. s předpokládaným vyhlášením v roce 2018, která by měla podporovat vzájemné učení škol a pedagogů formou síťování a vznik dalších vzdělávacích zdrojů a příkladů dobré praxe, například kombinovaných kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků včetně vytvoření MOOC. Počítá se s širší cílovou skupinou příjemců.

Druhou aktivitou je podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování, tedy již známé a osvědčené šablony, které garantují každé škole jistotu finančních prostředků (v závislosti na počtu žáků) na témata, která si sama stanoví.

Zjednodušené financování prostřednictvím šablon

Zatímco ze šablon vypsaných pro ZŠ v červnu 2016 bylo možné podporovat například informatické myšlení formou klubů zábavné logiky a deskových her pro žáky ZŠ, v roce 2018 a 2020 by měla být vypsána další kola šablon pro MŠ, ZŠ,  SŠ a VOŠ a mezi nimi i takové šablony, které se přímo zaměří na oblast digitálního vzdělávání, na rozvoj informatického myšlení a na digitální gramotnost. V době vzniku tohoto článku pracovalo MŠMT mimo jiné i na přípravě dvou specifických šablon pro SŠ, které poskytují podporu digitálnímu vzdělávání přímo ve školách a které by měly být dostupné již v roce 2016.

Finanční prostředky z šablon zaměřených na fenomény informatického myšlení a digitální gramotnosti by měly všem školám umožnit připravit se na dobu, kdy vstoupí v platnost aktualizovaná znění RVP, která budou tyto oblasti významněji integrovat a rozvíjet. Školy, které využijí tyto šablony, budou moci využívat všechny vzdělávací materiály vzniklé z předešlých výzev. Proto je nutné zajistit propojování a supervizi těchto projektů (projekt PPUČ), dostupnost v nich vzniklých materiálů (otevřené vzdělávání podporující otevřené licence) a informace o nich dostat k zájemcům (reputační systém na RVP.CZ).

Další ideou a i výzvou, která před MŠMT stojí, je připravit ověřený koncept šablon i pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání (zejm. střediska volného času, školní družiny a školní kluby) a ideálně i pro instituce neformálního vzdělávání (sdružení dětí a mládeže, nestátní neziskové organizace, atd.)“. Jednou z možností je modifikace stávajících šablon pro tuto specifickou cílovou skupinu, v plánu jsou ale i jiné způsoby. Tato podpora by se měla dotýkat i myšlenek digitálního vzdělávání vycházejících z digitální strategie.

Popularizace digivzdělávání

Od letních prázdnin 2016 jsou k dispozici na webu MŠMT nové stránky věnované realizaci digitální strategie (http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020). Zatím se jedná o základní vklad pro zvýšení informovanosti pedagogické veřejnosti o tom, co v této oblasti MŠMT chystá. Ve strategii je oblasti propagace a popularizace myšlenek strategie s cílem zvýšit porozumění veřejnosti cílům a procesům integrace technologií do vzdělávání věnováno samostatné opatření. Intenzivnější naplňování se očekává s přicházející realizací výše popsaných projektů, tedy fakticky od roku 2017. Do té doby se o postupu prací lze dozvídat především z uvedených webových stránek ministerstva či z příspěvků zástupců a spolupracovníků ministerstva na odborných konferencích pro učitele.

Na úrovni koordinace digitální agendy ČR, kterou od tohoto roku zastřešuje Tomáš Prouza se svým týmem při Úřadu vlády, byl o prázdninách spuštěn web http://digiczech.eu/. Ten samozřejmě pokrývá i oblast vzdělávání, která zde spadá pod označení e-skills. Postup realizace strategie má i svého „hlídacího psa“. Stali se jím učitelé sdružení v organizaci Jednota školských informatiků, kteří realizaci strategie sledují kritickým okem a na webu http://digivzdelavani.jsi.cz/ zveřejňují v grafické podobě své hodnocení. Právě oblast komunikace s veřejností je zde jako jediná označena červenou, tedy alarmující barvou. Realizace zde popsaných projektů by měla tento stav zásadněji změnit.

Závěrem

Strategie digitálního vzdělávání ČR celkem navrhuje k realizaci 43 zpravidla značně konkrétních opatření. V tomto článku jsme popsali záměry, které řeší nebo se dotýkají jen menší části z nich. Další jsou v přípravě a jsou s popsanými projekty provázány. Vytvořit propojený systém opatření, která se vzájemně ovlivňují a jejichž realizace v praxi vhodně navazuje, patří bezpochyby obsahově i logisticky k velkým výzvám pro vzdělávací politiku. Bez promyšleného a účelného začleňování digitálních technologií do vzdělávání se ale žádný moderní školský systém neobejde. Aktivní politika státu v této oblasti umožňuje plánovat a vyhýbat se situacím, kdy jsou školy a další aktéři vzdělávání pomyslně „smýkáni dobou“ nebo v horším případě v područí lobbistických či komerčních zájmů.

 

NEUMAJER, O. Jak se bude zavádět informatické myšlení a zvyšovat digitální gramotnost ve školách. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2016, roč. 13, č. 11, s. 20-2. ISSN 1214-8679

Jedna reakce na Jak se bude zavádět informatické myšlení a zvyšovat digitální gramotnost ve školách

  1. […] Znění vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP) se od svého vzniku v roce 2004 nezměnilo. Je tedy potřeba společně s touto změnou promítnout do revizí RVP i posun v oblasti digitální gramotnosti v její moderní podobě. Digitální gramotnost již dávno překročila hranice jednoho předmětu, proto musí být rozvíjena napříč kurikulem. Aktuálně na tomto úkolu pracuje Národní ústav pro vzdělávání. Konkrétní aktivity v této oblasti jsem popisoval v článku Jak se bude zavádět informatické myšlení a zvyšovat digitální gramotnost. […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *