Quo vadis, školní informatika?

Publikováno Autor Ondřej NeumajerNapsat komentář

Na přípravě Školního vzdělávacího programu dnes pracuje každá škola. Na začátku roku 2004 jsem psal o vznikající oblasti Informační a komunikační technologie v rámci RVP.

Blíží se doba, kdy školy přestanou uplatňovat tradiční osnovy jednotlivých vzdělávacích předmětů a přejdou na tzv. vzdělávací programy. Ty nejsou tvořeny samostatnými oddělenými předměty (jako například Český jazyk a Přírodopis), ale tzv. oblastmi vzdělávání jako Jazyk a jazyková komunikace nebo Člověk a příroda. Jednou z těchto oblastí jsou i Informační a komunikační technologie. Rámcové vzdělávací programy definované obecně si bude muset každá škola dopracovat podle svých představ a potřeb do podoby Školního vzdělávacího programu. Klasické centralizované a pro všechny školy stejné osnovy zmizí.

V souvislosti s tímto razantním přechodem, který nemá v našem polistopadovém školství obdoby, se otevírá nesčetné množství otázek. Asi nejdůležitější otázky bych stylizoval do jedné věty takto: Co má být cílem, obsahem a prostředky každé z těchto oblastí? Odborné spory, které mezi sebou metodici jednotlivých oblastí vedou, se týkají samozřejmě i ICT.

Na nových vzdělávacích oblastech se mi líbí, že mají tendence minimalizovat znalostní a vědomostní stránku vzdělávání ve prospěch kompetencí. Zjednodušeně možno napsat, že žák například nemusí přesně vědět, který den v dějinách se co konkrétního stalo, ale měl by být schopný si to někde najít a umět o tom kriticky přemýšlet.

Jednota školských informatiků disponuje elektronickou konferencí, ve které bylo téma Rámcových vzdělávacích programů důkladně probíráno. Po několika dnech bylo jasné, že shoda ohledně vzdělávací oblasti ICT nebude vůbec jednoduchá. Jasná shoda nepanuje asi u žádné z těchto otázek: Kdy by měli žáci umět ovládat textový editor? Kdy tabulkový procesor? Kdy mají umět publikovat na webu? A do jaké hloubky se má jít? Mají se využívat komerční programy? A od které firmy? Lze naučit ovládat kancelářský balík bez konkrétní specifikace produktu? Od kdy učit programování? A do jaké úrovně? Patří sem i logika? Jsme vůbec schopni na všech školách tuto oblast odborně pokrýt? Smějí učit neaprobovaní, středoškolsky vzdělaní učitelé? Je vhodné učit děti počítače již od prvních tříd? Má vůbec smysl informatiku učit, když počítače využívají žáci v jiných předmětech? Atd.

Dnes se na základních školách objevují počítače jakožto jeden z cílů poznávání zejména v předmětech Práce s počítačem, Informatika a Technika. Zařazení většiny informatických předmětů je však na rozhodnutí ředitele, a tak se může stát, že žák odchází z devátého ročníku bez toho, že by se s výukou počítačů setkal.

Když jsem se probíral množstvím e-mailů z konference a zvýrazňoval si nejdůležitější myšlenky, zjistil jsem zajímavou věc: nikdo přesně neví, co to "ta informatika" vlastně je. Hovořím zde o informatice, která by se měla vyučovat na základních a středních školách. Hodně učitelů si myslí, že učit žáky ovládat kancelářský balík je předmětem informatiky. Jiní jsou přesvědčeni, že informatika je pouze programování, teorie automatů a formálních jazyků.

Název vznikající oblasti Informační a komunikační technologie mi přijde poměrně výstižný. Lze jej chápat jakožto název zastřešující všechny výklady současné informatiky na školách a možná ještě rozšiřující. Žádná výpočetní technika. (Učí se snad v informatice pouze práce s kalkulačkou? Kolik z nás vlastně dneska používá počítač k opravdovému počítání?)

Hlavním smyslem zařazení vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie do základního vzdělávání je podle současného návrhu dosažení informační gramotnosti všemi žáky. To je bezesporu chvályhodný počin. Na druhou stranu mě to trochu mrzí. Vždy jsem se bránil zaměňování pojmu informační gramotnost s pojmem informatika. Učit žáky standardizovaná typografická pravidla a práci s textem v textovém editoru je bezpochyby důležité, jenže od intelektuálního dobrodružství, které je možné zažít při práci s Karlem, Logem, Baltikem či Jávou, je to na hony vzdálené. A informatika není pouhou podmnožinou informační gramotností!

Velice nerad bych se dopustil stejného činu jako kolegové dějepisáři. Jejich asociací se nelíbí, že předmět dějepis by měl být propojen s dalšími předměty do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Požadují jeho zachování jakožto samostatného předmětu s minimálně dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících všeobecného vzdělávání a ponechání dějepisu ve společné části nově koncipovaných maturit.

Rámcové vzdělávací programy ještě nejsou definitivní. Stále se na nich pracuje, stále se mění a upřesňují. Uvidíme, jaká kaše se podaří nakonec pro naše děti uvařit. Uvidíme, zda informační gramotnost informatiku nepřeválcuje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *