Šance a rizika ICT ve vzdělávání

Publikováno Autor Ondřej NeumajerNapsat komentář

Málokdo dnes asi pochybuje o tom, že informační a komunikační technologie se při vhodném způsobu používání mohou stát produktivním prostředkem pro podporu vzdělávacího procesu, učení a vývoje dítěte. Mezi rodiči, ale i na seminářích s učiteli se často setkávám s vyjadřováním obav, které z používání ICT plynou. Při využívání jakéhokoli didaktického prostředku je správné přemýšlet, co může jeho nevhodné a někdy i jenom nepromyšlené používání přinést. Pojďme si shrnout, jak mohou ICT ohrožovat děti školou povinné.

Patrně nejčastější výtkou je škodlivý vliv na zdraví při delším používání. Předcházet důsledkům zdravotních potíží jde několika způsoby. Základem je vytvořit ergonomicky vhodné počítačové pracoviště. Jedná se o soubor mnoha vlastností od vhodného nastavení výšky stolu a židle, přes zajištění správného úchopu polohovacího zařízení (např. myši) až po nízkou vlhkost vzduchu v počítačové učebně nebo přemíru proudění vzduchu projevující se lokálním průvanem ofukujícím například odkrytá záda pubescentních dívek. Pro prevenci škod z delšího používání slouží kompenzační aktivity například v podobě cvičení.

Argument škodlivosti z delšího používání počítačů je v prostředí českých škol ale lichý. V lednu 2012 zveřejněná výroční zpráva České školní inspekce za minulý školní rok totiž shrnuje, že aktivní přímá práce všech žáků s počítačem byla v základních školách zaznamenána ve 4,5 % navštívených hodin (kromě výuky ICT). To fakticky znamená, že ve škole v neinformatických předmětech prosedí u počítače každý žák průměrně každou dvaadvacátou hodinu, tedy cca něco málo přes jednu vyučovací hodinu týdně. Předmět ICT je pak zařazen dle rámcového vzdělávacího programu s dotací po jedné hodině týdně v jednom ročníku prvního a v jednom ročníku druhého stupně základní školy.

Jistou obavou, kterou nelze přehlížet, může být negativní dopad na sociální a kognitivní vývoj dítěte. Typickým příkladem jsou některé počítačové hry, které mohou v dítěti podporovat agresivitu, násilí. To se skutečně stát může, ale s vysokou pravděpodobností nikoli ve škole, ale doma či u kamaráda. Obranou, jak děti od této hrozby odstavit, je nabídnout jim dostatek stimulujících, např. konstruktivně či jinak produktivně zaměřených her. A naopak nedopustit, aby se dítě nebavilo hrami, které nejsou určeny jeho věku.

Počítače by se také neměly používat na úkor jiných učebních a herních aktivit, například těch, které u malých dětí podporují vývoj hrubé motoriky. Některé programy pro tablety (př. Apple iPad) mohou díky dotykovému ovládání jemnou motoriku dětí pomoci rozvíjet, zcela nahradit manuální činnosti určitě nedovedou. Vždy by je měly děti používat jako doplněk široké a pestré skladby aktivit.

Výzkumníky a naštěstí i médii jsou čím dál častěji zmiňované obavy z riskantního kontaktu s někým nebezpečným či z nevhodného obsahu. Ačkoli existují určité softwarové a hardwarové prostředky, které mohou školy i rodiče využívat k eliminaci těchto rizik (software pro ochranu dětí, filtrování nevhodného obsahu, monitoring aktivit na počítači, GPS lokátor atd.), hlavní obranou je vědět, co děti dělají a především prevence formou osvěty. Jak jinak se seznámit s aktivitami, které dnes mají svá vlastní pojmenování: kyberšikana, kybergrooming, kyberstalkyng, sexting, ochrana osobních údajů, sociální sítě. Pokud si pod některým z těchto slov neumíte nic představit, je nejvyšší čas zasednout k počítači a zeptat se strýčka Google.

Toho, čím mohou ICT ovlivnit děti naopak pozitivním směrem, je naštěstí více, s postupujícím technologickým vývojem dokonce čím dál více. Ani pouhý přehled by se do rozsahu tohoto článku nevešel.

Použitá literatura

  • KALAŠ, I. Spoznávame potenciál digitálnych technológií v predprimárnom vzdelávaní. Bratislava : UNESCO, 2011.

  • Konference Inovace výuky, Inovace výuky, o.p.s., http://www.inovacevyuky.cz/

  • KOUCUN, J. Negativa vstupu ICT do vzdělávání, http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2010_Kocun/

  • NEUMAJER, O. Ergonomika počítačové učebny, Praha : Učitelské listy 3/01-02, str. 18, 2001

  • Projekt E-Bezpečí, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, http://e-bezpeci.cz/

  • Safer Internet, Národní Centrum Bezpečnějšího Internetu, http://www.saferinternet.cz/

  • Spomocník, Metodický portál RVP.CZ, http://spomocnik.rvp.cz/

Zdroj: Neumajer, O. Počítače: šance a rizika. Rodina a škola 3/2012, Portál.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *