Dnešní školy: zrušit!

Publikováno Autor Ondřej NeumajerNapsat komentář

Alvin Toffler, jeden z nejznámějších amerických futurologů a autor knihy Třetí vlna, ve které v osmdesátých letech popsal post-industriální společnost dneška se nechal vyzpovídat vzdělávacím magazínem Edutopia.org. Ačkoli mu táhne na osmý křížek, jeho myšlenky jsou přesvědčivě racionální a neméně radikální. Jenomže, stejně nekompromisně vyznívaly některé z jeho dřívějších vizí a dnes je vnímáme jako běžnou realitu současnosti.

Tofflera je těžké přirovnávat k politikům, kteří se již mnoho let baví o reformě školství. Jeho názor je nekompromisní – dnešní školní systém nelze měnit žádnou reformou, lze jej jedině celý zrušit a postavit nový na zelené louce. Na principech, které zohledňují potřeby dnešní společnosti. Současný systém veřejných škol vychovává pracovní síly pro ekonomii minulého století a de facto tím bere dětem jejich budoucnost.

Podle Tofflera si musíme nejdříve odpovědět na otázky, které si asi klade málo kdo: Musí být povinná školní docházka? A pokud ano, pro koho? Proč by měly všechny děti jít do první třídy ve stejném věku? Proč se snažíme vše dělat hromadně, když nové technologie umožňují personalizovat způsobem, který starý systém nenabízel? Moderní systém musí být založen na individualizaci, na vysoké diversitě možností.

A jak konkrétně by tedy škola 21. století měla vypadat? Měla by mít otevřeno 24 hodin denně, mít pro každého studenta individuální vzdělávací plán, žáci by přicházeli v různý čas, školní docházku by zahajoval každý individuálně. Škola by měla být provázána s reálným životem, přímo ve školní budově by měly své kanceláře lokální firmy, neučili by pouze učitelé, ale i odborníci z praxe, učitelé by museli absolvoval povinnou praxi mimo školství, výuková témata by byla integrována napříč předměty.

No, nezní to rozhodně špatně. V méně radikální formě se některé zmíněné tendence ozývají již dlouho. Nevím, jestli je současný systém nereformovatelný, ale určitě nevyužívá potenciál možností, které nové technologie nabízejí. Možná, že až budou Tofflerovy myšlenky číst děti našich dětí, třeba jim myšlenky nežijícího staříka nebudou připadat nijak zajímavé – vždyť jinou školu za svůj život ani nezažili.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.