V článku Jak integrovat ICT do vzdělávání jsem se snažil přiblížit čtenářům to, co integrace informačních a komunikačních technologií do vzdělávání znamená a představit několik podmínek, které mohou školám pomoci nastavit vhodné prostředí pro vzdělávání s podporou ICT. Cílem následujících volných pokračování je poukázání na proměny, kterými zpravidla postupně učitelé a celé instituce snažící se o využívání technologií ve vzdělávání procházejí.
Výzkumníci z celého světa, kteří se problematice využívání prostředků ICT ve vzdělávání věnují, si již od samých začátků používání počítačů ve školách všimli, že procesy, které na školách při integraci ICT do vyučování probíhají, mají určité společné charakteristiky. Nebyli by to vědci, kdyby se je nepokusili shrnout, klasifikovat a univerzálně popsat. V dnešní době existuje množství různě koncipovaných popisů fází, hierarchií a taxonomií těchto procesů a přístupů.
Pro české učitele by mohlo být zajímavé přiblížit si některé z nich. Vybral jsem tři koncepty, které zatím v českém jazyce příliš zmiňovány nebyly a přitom stojí za pozornost. Zajímavým rysem hodným zřetele je jeden společný znak – vybrané koncepty ve svých definovaných fázích nejenže dokumentují změnu přístupu učitelů k novým technologiím, ale také popisují postupné změny vyučovacích metod a přístupů, která prostupují celým vzděláváním.
Apple Classrooms of Tomorrow
Výzkumný projekt Apple Classrooms of Tomorrow (ACOT) je prvním větším projektem, který se vztahem učitelů, studentů a počítačů zabýval. Výzkum byl zahájen v roce 1985 a trval třináct let. Jeho závěry lze i dnes vnímat jako aktuální.
ACOT byl charakterizován jako projekt, ve kterém spolu spolupracovaly školy, univerzity, výzkumné instituce a společnost Apple Computer, Inc. Například základních a středních škol se projektu od začátku zúčastnilo sedm z celého území USA, ke konci více než sto. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak každodenní využívání ICT učiteli a studenty může ovlivnit procesy učení a vyučování.
Trojice autorů Dwyer, Ringstaff a Sandholtz ve studii definuje pět modelových fází:
Výchozí (Entry) fáze – v této fázi se všichni seznamují s novými technickými prostředky, se kterými dosud nepřišli do styku. Výuka je tradiční s aktivitami řízenými a zaměřenými na (potřeby) učitele. Učitelé využívají klasické tištěné učebnice, vzdělávací aktivity probíhají v tradičním uspořádání lavic a stolů. Aktivity učitelů v oblasti práce s počítačem se soustřeďují kolem základních operací práce s PC.
Osvojování (Adoption) – vyučování stále závisí na klasických tabulích a učebnicích. Učitelé ale postupně začínají využívat elektronické zpracování textů (textový editor) zejm. pro administrativní účely. Ve vyučování používají výukové programy založené zpravidla na drilu a testování. Obecně lze říci, že technologie jsou používány pro podporu tradičního pojetí vzdělávání.
Adaptace (Adaptation) – typické pro tuto fázi je využívání textového editoru, tabulkového procesoru, grafického editoru a dalších nástrojů studenty k plnění vybraných zadaných úkolů. Tyto nástroje zvyšují efektivitu a produktivitu práce studentů. Počítačové dovednosti studentů se zlepšují. Počítače jsou používány především z důvodů šetření času nežli z důvodů využívání nových možností.
Uchopení (Appropriation) – učitelé se zaměřují na skupinové a na spolupráci založené učení, typickým příkladem je projektová výuka. Studenti i učitelé ovládají prostředky ICT na pokročilé úrovni. Studenti jsou schopni řešit značnou část úkolů za pomoci technologií. Učitelé zkoušejí nové vzdělávací strategie, např. formou mezipředmětových projektů, snaží se experimentovat. Velký důraz je kladen na spolupráci a kooperaci, naopak méně na soutěživost.
Invence (Invention) – mění se klima ve třídách, studenti jsou intenzivně podporováni v kladení otázek (tázání se) a předávání si výsledků svých výzkumů a prací. Klasické prostředky ICT jsou využívány netradičními způsoby, např. výuka matematiky prostřednictvím maker v tabulkovém procesoru. Učitelé vytvářejí školní vzdělávací programy obsahující využívání ICT prostředků jako běžné pomůcky, které vhodně využívají jak přímého, tak projektového vyučování.
Výše uvedené znaky jsou popsány velmi omezeně a zachycují jen ty nejvýznamnější a nejvíce signifikantní změny, kterými vývoj přístupu učitelů k prostředkům ICT prochází a které charakterizují jednotlivé fáze. Je zřejmé, že se jedná o modelové fáze – jistě se najdou i školy a učitelé, kde vývoj procházel jinými vývojovými etapami.
Výzkum ACOT mimo jiné dokázal, že zařazení prostředků ICT do vyučovacích tříd může významně zlepšit výsledky učení, obzvláště, pokud jsou ICT použity k podpoře spolupráce, získávání informací a vyjadřování a prezentování myšlenek a názorů studentů.
Mnohé výsledky výzkumného projektu Apple Classrooms of Tomorrow jsou dostupné na mnoha místech Internetu, např. na webových stránkách Columbus Public Schools nebo na stránkách SouthEast Initiatives Regional Technology in Education Consortium.
NEUMAJER, O. Jak integrovat ICT do vzdělávání – Apple Classrooms of Tomorrow, Česká škola ISSN 1213-6018, 23.7.2007