Nedostatečný zájem o povolání v IT sektoru nespočívá v tom, že by nebyla lákavá, ale v nedostatečné prestiži. Na ní je potřeba pracovat, a to i tím, že se budou lidem vyvracet zažité představy o tom, kdo je „ajťák“, říká odborník na vzdělávání Ondřej Neumajer, který vedl pracovní skupinu pro tvorbu Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 na MŠMT.
EU dlouhodobě upozorňuje na nedostatek specialistů v informačních a komunikačních technologiích. Trápí podobný problém i Českou republiku?
Je to problém nejen České republiky a EU, ale celého vyspělého světa. V Česku chybí absolventi, kteří by byli uplatnitelní jako špičkoví programátoři, IT architekti a obdobně. Nejde ani tak o to, že by o tuto práci nebyl zájem, ale je to způsobeno požadavky trhu práce, které neustále rostou a je těžké je uspokojovat. Je potřeba si uvědomit, že automatizace a robotizace významně zvýší potřebu nerutinních činností. Ve střednědobém horizontu se určitě zásadně změní například logistika v dopravě. Práci lidí převezmou roboti a je třeba hledat nové cesty, jak se s tím pracovní trh vyrovná. Tou může být programování a ovládání robotů a spousta dalších nových zaměstnání, které kolem toho vzniknou. Tady se bez IT dovedností zaměstnanci neobejdou. Nejde tedy o problém pouze IT sektoru, ale celé populace.
S digitálními technologiemi se musí začít brzy. Jak si ve využívání těchto technologií vede v současné době české školství?
Z šetření, která byla provedena v minulých letech, víme, že dovednosti žáků a absolventů základních a středních škol nejsou vůbec špatné. V porovnání se státy OECD si naši žáci ve věku od 16 do 24 let vedou nadprůměrně. V rámci mezinárodně uznávaného výzkumu informační a počítačové gramotnosti žáků v osmých třídách a odpovídajících ročnících gymnázií z listopadu loňského roku se Česká republika umístila na prvním místě z 19 států, které se účastnily. Otázkou pak samozřejmě je, zda těchto dovedností dokáží využít po odchodu ze škol.
Pracovní trh tedy po absolventech vyžaduje něco jiného, než co se zkoumá v testech počítačové gramotnosti?
Moderní testy informační gramotnosti nezkoumají znalost konkrétních aplikací, ale schopnost řešit problémy a pracovat s informacemi. To je velmi důležité, protože člověk se díky novým technologiím musí neustále učit. A to musí umět i žáci. Pokud to zvládnou, tak je to hlavní předpoklad pro to, aby se u zaměstnavatele rychle adaptovali. Po krátkém seznámení se s aplikacemi, které firma využívá, by měli být schopni s nimi pracovat. Firmy často využívají naprosté novinky, které jsou pro školy nedostupné, nebo ne tak snadno. Aby naši absolventi uspěli, musíme se maximálně snažit o to, aby se školy, firmy a pracovní trh úzce propojily a spolupracovaly. Pomoct by mohly například stáže ve firmách.
Jak chcete motivovat žáky a studenty, aby se o tyto oblasti zajímali?
Nevidím problém v tom, že by se jednalo o neatraktivní povolání, ale je potřeba pracovat především na zvyšování jejich prestiže. Toho dosáhneme tím, že o těchto povoláních budeme hovořit pozitivně a pokusíme se lidem vyvrátit zažitou představu o tom, kdo je „ajťák“. K té nepřispívají zejména seriály typu IT Crowd. Byť jsou samozřejmě humorné. Za další je také nutné podpořit dívky, aby se o tato povolání ucházely. To bude úkolem pro výchovné poradce na školách, aby je na tyto možnosti upozorňovali. V této oblasti spatřuji značné rezervy.
Lze s jistotou tvrdit, že v budoucnosti bude zapotřebí pracovníků právě informačních a komunikačních technologií? Jak žákům zaručíme, že pokud budou studovat právě tyto obory, že po dokončení studia dostanou pracovní místa?
Svět a digitální technologie se vyvíjejí opravdu rychle a dynamicky. Je ale vysoce pravděpodobně, že IT sektor bude budoucím driverem do budoucna, a proto je tu velký potenciál. Je samozřejmě možné, že v rámci tohoto sektoru některé obory časem zaniknou a vytvoří se nějaké jiné. Například specialista online marketingu je obor, který před lety vůbec neexistoval. To je přirozené. Můžeme ale předpokládat, že pokud někdo rozumí technologiím, tak schopnost se orientovat v rámci tohoto segmentu a přejít na jinou profesi bude daleko jednodušší, než kdyby se měl například zemědělec stát programátorem zemědělských strojů.
V roce 2013 tehdejší předseda Evropské komise José Manuel Barroso vyzval členské státy, aby podpořily iniciativu Velká koalice pro digitální místa a společně našly řešení, jak obsadit volná pracovní místa v oblasti IT. Jak se této iniciativě daří?
Doporučení Evropské komise, aby se k tomu přidala i Česká republika, považuji za velmi užitečné. Přispět k tomu má i v listopadu vládou schválená strategie digitálního vzdělávání. Jedním z opatření, s nimiž dokument počítá, je platforma partnerské spolupráce, kde bychom chtěli propojit zaměstnavatele, neziskové organizace a sféru školství na národní úrovni tak, aby spolu pravidelně diskutovali a hledali odpovědi na palčivé otázky. Vzájemná výměna názorů a možností je totiž velice důležitá.
Věnujme se nyní nové strategii digitálního vzdělávání. O co se bude strategie opírat?
Strategie má tři prioritní cíle. Jeden představuje informatické myšlení, tedy schopnost porozumět hlavním principům technologií, které nás obklopují, a také schopnost myslet logicky a kriticky v praxi. Druhým cílem je zlepšovat kompetence žáků v oblasti práce s digitálními technologiemi, aby měli dobré výsledky při práci s počítačem, uměli používat mobilní technologie, internet atd. Třetí prioritní cíl je otevřít vzdělávání novým metodám, způsobům a formám učení, které digitální technologie umožňují. EU používá pro tuto oblast termín opening up education, čili otevírání vzdělávání. Jeho podstatou je pomoc se zpřístupněním vzdělávání všem lidem například i ze socio-ekonomicky problematického prostředí. Podpoří se tak sdílení myšlenek, nejlepšího know-how a nejnovějších výzkumných výsledků. Konkrétním příkladem jsou masivní otevřené online kurzy, tzv. MOOC kurzy, které jsou zdarma dostupné na internetu. Jiným příkladem tohoto vzdělávání mohou být webináře, čili online video konference, ke kterým se můžeme kdykoliv připojit a sledovat je. Vzdělávání neprobíhá pouze ve škole, ale i mimo ni. Je potřeba obě vzdělávání co nejvíce propojit tak, aby na sebe navazovala. Odborně se tomu říká formální aneformální vzdělávání a informální učení, které by mělo být propojováno. A digitální technologie v tom mohou pomoci.
Jak se strategie vypořádává s nedostatkem kvalifikovaných ICT specialistů v ČR?
Strategie se tímto úplně přímo nezabývá, ale přispívá k tomu do budoucna tím, že se soustředí na počáteční vzdělávání a zatraktivnění IT oborů. V současné době vzniká také strategie digitální gramotnosti občanů, kterou připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedním z jejích cílů má být i podpora zaměstnanosti v IT sektoru.
Autor: Petra Nichtburgerová/Lucie Bednárová
Rozhovor vznikl při příležitosti konání debaty „Velká koalice pro digitální pracovní místa“, která byla organizována Hospodářskou komorou ČR ve spolupráci s CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.