Na tělocvik už jedině s počítačem. S nositelným.

Publikováno Autor Ondřej NeumajerNapsat komentář

Tělesná výchova je jedním z mála vzdělávacích oborů, do kterého digitální technologie zatím příliš nevstoupily. Tedy, míněno ve školách. Nositelná elektronika to brzy může změnit.

Při vyslovení slova počítač si mnoho učitelů představí stolní pracovní stanici, u které tráví děti neúměrné množství času a jejíž ergonomie přímo svádí k nevhodnému držení těla, problémům s přetěžováním některých jeho partií, k poškozování zraku a v důsledku jistě ještě k mnoha dalším negativním jevům, které dlouhodobější používání počítače může přinášet. Dnešní moderní počítače ale nejsou pevně spojeny s jedním místem, jsou vysoce mobilní. A nemáme teď na mysli pouze tablety a notebooky. Lidstvo vstoupilo do éry takzvané nositelné elektroniky (wearable electronics). Revoluce nositelné elektroniky přinese hodně změn, které dnes nedovedeme dohlédnout. V první vlně této revoluce, která právě probíhá, funguje mobilní telefon jako chytré centrum, které zpracovává informace z různých přístrojů rozmístěných zpravidla na těle uživatele. Nejčastějším zařízením jsou dnes prodávané náramkové hodinky mnoha funkcí, různé fitness pásky a čidla či brýle Google Glass.

Tato zařízení si pomocí bezdrátové komunikace prostřednictvím Bluetooth, tedy stejným bezdrátovým způsobem, kterým se dnes například připojuje mobilní telefon k handsfree v automobilu, předávají informace různého charakteru, kromě čísel a slov také obrázky, zvuky či video. Segmentu sportovní a zdravotní nositelné elektroniky připisují analytické společnosti pro následující tři roky explozivní růst s vysokou mírou přijetí zákazníky.

Dalším krokem, který revoluce nositelné elektroniky přinese, je mikročip implantovaný přímo do těla. Masivnímu používání takových vylepšení člověka nebude s vysokou pravděpodobností bránit ani tak technologie, jako spíše etika. Rozšířit si paměť, zlepšit vyhodnocování zraku, možnost komunikovat s jinými lidmi či počítači bez používání slov a gest … Dobrá, vraťme se raději zpět do současnosti.

Příkladem nositelné elektroniky je malá krabička či pásek umístěný pevně na těle, který je dobře přizpůsobený nošení. Proto se nejčastěji vyskytuje v podobě hodinek (smartwatch) nebo pásků na ruce. Tato zařízení jsou odolná proti otřesům při chůzi či běhu, snášejí outdoorové podmínky jako jsou teplotní výkyvy či vlhkost vzduchu. Měřit, zaznamenávat, analyzovat a srovnávat s nimi lze množství údajů.

Pokud má takové zařízení displej (typicky hodinky), dokáže turistu či běžce průběžně informovat například o uražené vzdálenosti, počtu kroků, času od startu, aktuálním času nebo aktuální a průměrné rychlosti. Zařízení bez displeje tyto informace přenášejí do jiného počítače, tabletu či mobilu. Mnohé jsou vybaveny GPS, takže kromě souřadnic a případně navigace mohou zaznamenávat nadmořskou výšku, převýšení a profil zdolané tratě atp. Takzvané sporttestery s GPS jsou vhodné pro množství sportovních aktivit, zejm. pro běh, chůzi, jízdu na kole, pěší turistiku, jízdu na lyžích či in-line bruslích.

Zařízení bez displeje mají tu výhodu, že jsou malá, skladná a příliš nepřekáží, nadšení zájemci je mohou nosit 24 hodin denně, tedy i ve spánku. Díky tomu je možné dlouhodobě monitorovat srdeční tep, krevní tlak, spálené kalorie, minuty aktivního pohybu nebo třeba kvalitu spánku. Pásek přesně zaznamenává, jak dlouho jste spali a kolikrát jste se probudili, navíc může náramek obsahovat tichý budík, který vás pomocí vibrací ráno probudí, aniž by vzbudil další členy domácnosti. Při baseballu, golfu či tenisu může hráč přesně vědět, jakou rychlostí se mu podařilo pálkou holí či raketou udeřit do míčku, nechat si na mobilu či tabletu zobrazit třírozměrnou animaci, jak přesně švih vedl, analyzovat všechny tyto sportovní výkony v daném dni i předchozích zápasech.

Využití ve výuce

Za jedno z prvních masivněji rozšířených propojení technologií a pohybu ve školách lze považovat geocaching. Hru na pomezí sportu a turistiky, která využívá zeměpisné souřadnice a navigační systém GPS při hledání skryté schránky keš (cache). Geocaching je ve školách poměrně znám, čemuž přispívá i skutečnost, že na něj není potřeba žádný specializovaných přístroj. V době všudypřítomných chytrých telefonů s integrovanou GPS si geokačeři vystačí i s nimi. Mobilní telefon ale do skupiny označované jako nositelná elektronika nespadá.

Hlavní využití popsané nositelné elektroniky pro výukové účely nespočívá ani tak ve sledování aktuálních měřených hodnot vlastního těla a sportovních výkonů, jako spíše v jejich pozdější analýze, porovnávání a sdílení. Dnešní děti se příliš nehýbou, proto je úkolem učitele hledat potřebnou motivaci, inspirovat je k fyzickým výkonům a k těmto aktivitám je přitáhnout. Minimálně pro nemalou část mladé generace jsou ve srovnání s pohybem či sportem digitální technologie atraktivnější. Nabízené propojení fyzického pohybu a digitálních technologií by mohlo nechuť k pohybu částečně mírnit a snad i pomoci probudit zájem. Různé služby internetu umožňují vytvářet sportovní on-line deníky. Nejjednodušší je do tohoto deníku přímo nahrát svoje data získaná z čidel používaného sporttesteru. Server tato data zpracuje a výsledkem jsou grafy, statistiky a desítky dalších možností, které mohou probouzet další zájem o pohyb a vlastní sportovní výkony. Na komunitně zaměřených serverech (za všechny uveďme jeden český příklad: mytreneek.cz a jeden zahraniční: mapmyrun.com) může zájemce porovnávat své výsledky se svými kamarády, vlastně se jedná o určitý typ sociální sítě. Atraktivní může být i podrobné srovnání výkonů (tras, grafů, statistik, zátěže atp.) se známými vrcholovými sportovci.

Pro sportovce umožňuje nositelná elektronika vyhodnocení tréninku, může plnit funkci tréninkového deníku. Každá absolvovaná aktivita je zařazena do kalendáře. Sportovec tak má měsíce zpátky k dispozici nejen informaci, že absolvoval jízdu na kole nebo běh, ale díky GPS je k dispozici celý záznam trasy zanesený do on-line mapy. Naměřené hodnoty je možné graficky srovnávat s doporučeními zdravotnických organizací.

Tyto servery nejenže shromažďují stejně naladěné sportovce, ale často i umožňují komplexní vedení tréninku, včetně mnoha souvisejících rad, doporučení a tipů, které jsou založeny na aktuálních výkonech sportuchtivého jedince. Ti, co nejsou příznivci soupeření na dálku, zde mohou najít vstřícně naladěnou komunita sportovních nadšenců, která začínající zájemce o sport podpoří množstvím rad, jak vidno z komentářů na takovýchto serverech.

Aby bylo jasno: nenavádím k tomu, aby žáci místo pohybu seděli u počítačů a analyzovali výkony slavných sportovců. Fyzická aktivita do tělesné výchovy samozřejmě patří a je nenahraditelná. Pomocí nositelné elektroniky ji mohou děti samy přesně monitorovat a v hodinách informatiky, fyziky či biologie dále zkoumat. Aktuálně naměřené hodnoty lze po přenesení do počítače či internetové služby srovnávat s dlouhodobými záznamy, vytvářet zajímavé statistiky, hledat souvislosti a jejich interpretace. Který ze školních sportů nejvíce zvyšuje tepovou frekvenci? Kolik kroků je potřeba na oběhnutí školního hřiště? Kolik metrů jsem na tělocviku dneska celkem překonal? Kolikrát jsem při vybíjené hodil míčem? Jak rychlý je mnou vystřelený florbalový míček? Vymýšlení podobných otázek může patřit k úkolům učitelů tělocviku.

Do světa individuálního amatérského sportu proniká nositelná elektronika rychle, vlastně značně nepozorovaně. Když dnes potkáte běžce, je pravděpodobné, že nějakým způsobem svůj výkon měří a následně vyhodnocuje. Dnes lze popsaná zařízení nositelné elektroniky zakoupit za ceny od cca 1 500 Kč, je ale jisté, že postupem času bude nabídek přibývat a cena se snižovat.

Je jen otázkou času, kdy se moderní technologie, které jsou dnes používané ve vrcholovém sportu, dostanou k používání běžné populaci a kdy například jestřábí oko, tedy systém monitorující dopady míčů v tenise bude běžnou součástí školních hřišť. Není jediný důvod očekávat, že by se tento druh stále více všudypřítomné elektroniky měl školám vyhnout. Je samozřejmě otázkou, do jaké míry tuto příležitost učitelé uchopí a budou se snažit využít k motivaci či přímo výukovým účelům. V článku nepopisuji žádné sci-fi či nedostupné prototypy NASA. Ve většině případů se se jedná o běžně dostupné spotřební výrobky. Další digitální technologie stojí před branami škol a jenom čekají na své chytré výukové využití. Příkladem mohou být herní konzole a zejm. jejich rozšíření, která umožňují ovládat počítač pohyby těla (např. Kinect pro Xbox od Microsoftu). Kdo si to nevyzkoušel, bude jen obtížně chápat, jak velká fyzická námaha to může být.

Přechodem od používání stolních počítačů k mobilnějším notebookům a tabletům doba odpoutávání se od tradičních počítačových učeben ke zvyšování přenositelnosti počítačů ve školách evidentně nekončí. Školy stojí před novým trendem, a bude zajímavé, jak se k němu čelní učitelé postaví. Obezita a nedostatek pohybu jsou podle současného ministra školství problémy dnešní mládeže, rád by je zdvihl ze židlí, od počítačů ke sportu. S nositelnou elektronikou jde skloubit oboje, žáky může zvednout i s počítači.

Zdroj: NEUMAJER, O. Na tělocvik už jedině spočítačem. S nositelným.. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2014, roč. 11, č. 5, s. 24-25. ISSN 1214-8679

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.