I digitalizace českého školství má některé výborné výsledky

Školy jsou často vnímány jako prostředí konzervativní, kde se digitalizaci nedaří tak, jako v jiných oborech lidské činnosti. V článku přinášíme informace o tom, že v některých oblastech jsou školy mnohem dále, nežli ostatní sféry. Málo kdo o tom ale ví.

Díky elektronickému zjišťování realizovanému Českou školní inspekcí, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2016 zúčastnilo celkem 5 316 škol, jsou k dispozici data, která popisují některé aspekty současné situace digitálního vybavení škol. Část těchto dat ze základních, středních a vyšších odborných škol jsem analyzoval a využil pro příspěvek na červnové konferenci soutěže sCOOL web 2017, nyní je uvádím v tomto článku. Třetí ročník celonárodní soutěže sCOOL web o nejlepší školní web, který pořádá nezisková organizace EDUin, byl totiž zaměřen právě na školní informační systémy, jejich využívání a propojení s prezentací školy.

Webová prezentace školy

Vlastní webovou stránku spravuje 97 % škol, z toho 69 % používá ke správě školního webu nějaký redakční systém. V angličtině jsou takové systémy označovány jako CMS (Content Management System). Jedná se o webové aplikace, které jsou provozovány školou nebo poskytovatelem na internetovém serveru a zajišťují správu dokumentů a dalšího webového obsahu. I pro zbývajících 31 % škol, které se rekrutují zejména z menších základních škol, je jen otázkou času, kdy přejdou ze stránek vytvářených v nějakém HTML editoru (dříve například FrontPage) na nějaký moderní redakční systém. Jejich nabídka je široká a práce s udržováním webu násobně jednodušší.

Díky zkušenostem ze soutěže sCOOL web víme, že mezi nejrozšířenější redakční systémy na bázi open-source (jejich zdrojový kód je zdarma) patří do češtiny plně lokalizovaný WordPress, Joomla či Drupal. Další školy zase využívají komerční redakční systémy, které nemají otevřený zdrojový kód a provozuje je na svých serverech nějaký poskytovatel, pro školy často zdarma. Patří sem Google Weby (v angličtině Google Sites), Webnode od společnosti Webnode CZ či IPO od společnosti Antee.

Školám, které chystají nové webové stránky a plánují přechod na nový redakční systém, doporučuji seznámit se na stránkách soutěže sCOOL web na adrese http://www.scoolweb.cz/ s prezentacemi vítězů posledních ročníků ve všech čtyřech kategoriích. Všichni používají nějaký redakční systém, ale samotná kvalita obsahu webu je závislá především na konkrétním osobním nasazení a vůli vedení školy otevírat školu veřejnosti.

Školní informační systém

Jistým překvapením může být informace, že nějaký elektronický informační systém pro vedení agend školy používá 95,25 % škol. O školách se často hovoří jako o prostředí relativně konzervativním, kde se digitalizaci nedaří tak, jako v jiných oblastech lidské činnosti. Minimálně v oblasti agendových informačních systémů tomu je ale zcela naopak. Když se totiž podíváme na data Českého statistického úřadu, tak zjistíme, že podnikový informační systém ERP (Enterprise Resource Planning) podle posledních dat z roku 2015 používá jen 30 % českých podniků. Dokonce i mezi velkými podniky se jedná jen o 82 %. Ostatně, českých podniků s vlastními webovými stránkami je podle ČSÚ pouze 83 %, takže i v tomto srovnání školy s vlastním webem (97 %) podnikatelskou sféru hravě překonávají.

Jaké typy informací a komunikace zprostředkovávají školy nejčastěji zákonným zástupcům žáků elektronicky (volně nebo pod heslem) je dobře vidět na prvním grafu. Tato oblast leží na pomezí školního informačního systému, webové prezentace a školního intranetu.

 

Vedením škol diskutovanou oblastí je software, který ostatní školy používají pro řešení elektronických agend. Tento software je totiž stále důležitějším nástrojem pro správu a vykazování dat a především na datech založeném rozhodování managementu škol. Díky šetření ČŠI dnes známe výsledky, které jsou dostupné na druhém grafu. Mohlo by se zdát, že hegemonem je systém Bakaláři (53 %). S velkým odstupem za ním mají největší rozšíření aplikace dm Software (17 %), Škola OnLine (9 %), aSc Rozvrhy (6 %), SAS (5 %) a iŠkola (3 %).

V praxi je však odpověď na otázku rozšířenosti školních informačních systémů mnohem komplikovanější a výše uvedené zastoupení systémů lze chápat pouze jako indikativní. Z mnoha jednání s řediteli a ICT koordinátory škol totiž vyplývá, že naprostá většina škol provozuje školních informačních systémů více. Důvodem je patrně skutečnost, že přechod na jiný systém je pro české podfinancované školy extrémně náročný proces, do něhož kromě pořizovací ceny (resp. ročních poplatků za službu) patří především zaškolení uživatelů – pedagogických i nepedagogických pracovníků školy, rodičů, žáků… Mnoho škol tuto agendu prostě neintegruje a raději nechává jednotlivé pracovníky pracovat s programy, na které jsou zvyklí. Vystavuje se tím ale problémům s přenositelností dat nebo dokonce nekonzistence dat mezi různými systémy.

Dalším vlivem zasahujícím do interpretace uvedených systémů je slučování škol, kdy zejména střední školy se dnes běžně skládají z více součástí dříve samostatných škol sídlících v budovách rozmístěných po celém městě (gymnázium, lyceum, SOŠ, SOU, VOŠ…) a každá tato součást školy si z doby před sloučením ještě drží svůj původní informační systém.

Klíčovým zdrojem možného zkreslení dat pak je bezpochyby sama osoba, která elektronický dotazník ČŠI vyplňovala. Pokud je ve škole používáno více IS, je pravděpodobné, že tento uživatel zaškrtl název toho IS, který sám nejčastěji používá. Zvolit bylo možné pouze jeden software.

E-learningové systémy

30 % českých škol nabízí žákům ve výuce a při přípravě na ni nějaký LMS (Learning Management System) systém pro řízení výuky. Nejrozšířenějším je v česku open-source Moodle, ale poslední dobou hodně škol využívá i jednoduché cloudové nástroje jako je Google Classroom, Apple Classroom nebo Microsoft Teams, příp. dříve Classroom. Ty mají oproti sofistikovanému a robustnímu Moodle výhodu v jednoduchosti ovládání a cloudovém charakteru, kdy se škola nemusí starat o server, na kterém je služba provozována.

Cloudové nástroje

Online systémy pro sdílení prostřednictvím cloudových služeb nabízí žákům ve výuce a při přípravě na ni 26 % škol. Zpravidla se jedná o komplexní cloudové balíky služeb od amerických nadnárodních společností G Suite (dříve Google Apps) a Microsoft Office365. Je zajímavé, že nejčastěji nabízí žákům tyto služby základní školy na druhém stupni (49 %) a teprve za nimi střední školy maturitních oborů (34 %).

Datová schránka a elektronický podpis

Datovou schránku mělo koncem toku 2016 podle dotazníkového šetření již založeno 92 % škol a skoro všechny deklarují, že ji i aktivně používají. Je pravděpodobné, že takto vysoké hodnoty rozšíření datových schránek byly způsobeny ohlášenými legislativními změnami. Na základě návrhu ministerstva vnitra byl novelizován zákon, kterým se mimo jiné zřizují datové schránky pro školy a školská zařízení. Od 1. 1. do 1. 7. 2017 ministerstvo vnitra zřizovalo školám a školským zařízením bezplatně datovou schránku orgánu veřejné moci.

Bez zajímavosti není ani jiný údaj týkající se digitalizace agend, a sice elektronický podpis. Ten není pro školy žádným zákonem povinný, přesto jej již používá 77 % škol.

Pozitiva málokdo medializuje

Elektronické šetření realizované ČŠI přináší mnohé další unikátní informace, které dodávají další tolik chybějící data o fungování škol a vzdělávacího systému. Realizace a zveřejňování výsledků takovýchto šetření je jedním cílů Strategie digitálního vzdělávání ČR, také proto na vzniku dotazníku participovali jak ČŠI, tak MŠMT a další přizvaní odborníci.

Ukazuje se, že z hlediska digitalizace na tom školství v některých ohledech není vůbec špatně. Bohužel jen v některých. Lze očekávat, že plánovaná zpráva ČŠI zaměřená na materiální a personální zajištění digitálních technologií ve školách přinese kritická zjištění. Oproti tomuto článku by totiž měla popisovat situaci na školách komplexněji, nikoli pouze takto selektivně.

V souvislosti s tématem otevřených dat a naplňováním Strategie digitálního vzdělávání zveřejnilo MŠMT údaje z tzv. zahajovacích výkazů, konkrétně z výkazu R13-01 o ředitelství školy, které se dotýkají vybavení školy počítači (oddíl XV.) a ostatními ICT (oddíl XVI.) Z adresy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/otevrena-data tak mohou čerpat data pro další analýzy novináři, výzkumníci, studenti… Otevřená data přinášejí možnost nezávislých pohledů a nacházení nových souvislosti, které by jinak nemusely vzniknout. Věřím, že se máme na co těšit.

 

 

Poznámka: oficiální zjištění České školní inspekce jsou dostupná v tematické zprávě Využívání digitálních technologií v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách ze září 2017.

 

Zdroj: NEUMAJER, O. I digitalizace českého školství má některé výborné výsledky. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer, 2017, roč. 14, č. 9, s. 25-27. ISSN 1214-8679