Slyšeli jste už o komunitním vzdělávání?

Článek pojednává o základních principech komunitního vzdělávání a blíže se rozepisuje o konkrétní škole, která na dráhu komunitní školy vyrazila před několika lety.

Málokdo ví, co to vlastně je. Komunitní vzdělávání je proces, který zapojuje lidi bez rozdílu věku do života komunity tak, že uspokojuje jejich vzdělávací, sociální, kulturní nebo rekreační potřeby. Zkušenosti modřanské školy byly publikovány v Učitelských listech již v roce 2000.

Je pozdní odpoledne. Za okny se smráká a v budově místní školy se začínají rozsvěcet světla. Mladík na vrátnici vysvětluje starší paní, jak se dostane k učebně, kde probíhá kurz anglického jazyka pro začátečníky. Budoucí maminku posílá na kurz předporodní přípravy, staršího pána do školní posilovny a mladou slečnu na hodinu aerobiku. Ve školní jídelně se schází zástupci domovního družstva. Řeší právě privatizaci svých bytů. V jiné místnosti školy si děti samy dobrovolně připravují referát z přírodopisu, čerpají informace ze školní knihovny a vše zapisují do počítače. Zdá se vám tento popis odtržený od reality? Mohu vás ujistit, že toto je všední odpoledne komunitní školy.

Mnoho lidí si při vyslovení slov z nadpisu nedovede přesně představit, co výraz “komunitní” vlastně znamená. Proto nebude na škodu hned na začátku uvést nějakou definici. Navrhuji tuto: “Komunitní vzdělávání (KV) je proces, který zapojuje lidi bez rozdílu věku do života komunity tak, že uspokojuje jejich vzdělávací, sociální, kulturní nebo rekreační potřeby.” Komunitou je v tomto případě myšlena společnost lidí, které spojuje region, ve kterém lidé bydlí a pracují. Komunitní školy (KŠ) jsou pak ty školy, které provozují vzdělávání za pomoci zapojení místní komunity do tohoto procesu. Výsledkem by mělo být obohacení výuky dětí, dospělých a v důsledku i celé komunity. Konec definicím.

KV však není jen o dětech a jejich rodičích. KV je výzva pro různé společenství, spolky, organizace, a firmy stát se aktivními partnery ve vzdělávání. KV přivádí lidi z regionu dohromady, sbližuje je a tím jim dává možnost popsat problémy, které je trápí, přemýšlet o nich, řešit je. Výsledkem by mělo být zvýšení kvality života (neplést s životní úrovní!).

Komunitní školou se může stát každá škola. V ideálním případě by v KŠ měla fungovat komunitní rada, orgán skládající se z rodičů, obyvatel regionu, školních zaměstnanců, zástupců místních firem a zástupců místní samosprávy. Právě tato rada by měla kormidlovat směr školy a navrhovat řešení problémů, které komunitu trápí.

V podstatě se dá říci, že KV odpovídá myšlence občanské společnosti, kde další rozvoj stojí na aktivitě samotných lidí a ne na centralizovaném způsobu rozhodování.

Mezi další charakteristiky, které popisují fungování KŠ můžeme zařadit tyto:

• Chod školy a směr výuky neovlivňují pouze učitelé, ale i děti (např. prostřednictvím školního parlamentu), rodiče a všichni lidé komunity, kteří mají zájem.
• Školní prostory a škola sama je k dispozici pro celou komunitu – škola se snaží maximálně využít svých materiálních a lidských zdrojů. Např. školní prostory, které jsou zpravidla poměrně dobře vybaveny, vytápěny, udržovány atd., by měly sloužit lidem i v odpoledních hodinách.
• Škola se snaží nabízet celoživotní vzdělávání. To znamená, že připravuje a organizuje vzdělávací akce pro všechny členy komunity, bez rozdílu věku.
• Škola nabízí nejen vzdělávací, ale i kulturní, rekreační, zdravotní a sociální program.

 Jak již bylo řečeno výše, komunitní školou se může stát každá škola a nepotřebuje k tomu žádné mimořádné finanční zázemí. Spíše naopak, myšlenka KV se snaží snížit celkové náklady spojené s provozem školy. Ke správné implementaci KV na škole je však potřeba podpora radnice a celé komunity. Místní samospráva by měla myšlenku KV podporovat, protože právě radnice musejí často řešit problémy spojené s nezaměstnaností, volným časem, nízkou vzdělaností atd. Strukturovaný model KV se snaží těmto nepříjemnostem předcházet. Ostatně není bez zajímavosti, že hnutí KV vzniklo v době hospodářské krize ve Spojených státech, kde lidé sami cítili potřebu dalšího vzdělávání a rekvalifikací a šli, celkem logicky, do nejbližšího místa vzdělávání, tedy do školy, kterou sami v minulosti prošli.

 Komunita a především konkrétní lidé by si měli uvědomit následující myšlenky, na kterých je filozofie KV postavena:

• vzdělávání je celoživotní proces
• každý z komunity, od jedince až po komerční firmu, sdílí zodpovědnost  za vzdělání všech členů komunity
• občané mají právo a zodpovědnost spoluúčastnit se při určování potřeb komunity, identifikaci problémů a navrhování řešení

 Komunitní vzdělávání  v postkomunistickém světě

 Pojďme se nyní přenést z teoretizování a popisování principů KV k našim východním sousedům. Hnutí komunitního vzdělávání má silně zapuštěné kořeny po celém světě. Po pádu železné opony se snaží hlouběji zakořenit i v postkomunistických zemích a zdá se, že se mu to za podpory organizací jako je Open Society Fund či Charles Stewart Mott Foundation skutečně daří. Velmi dobré postavení si KV získalo v Maďarsku, kde existuje národní komise komunitního vzdělávání (National Community School Committee), která v současné době zastřešuje dvacet tři škol. Některé z nich pracují aktivněji, jiné méně. Pravdou je, že tato komise si pečlivě vybírá a trénuje školy, které mají zájem o to, stát se školami komunitními. Ostatně, maďarský Kanaďan Csaba Lorinczi, který je konzultantem komunitního vzdělávání v Maďarsku, je všeobecně považován za otce prosazování KV ve východní Evropě (on sám se vzhledem ke svému věku rád tituluje spíše jako “grandpapa”).

V říjnu tohoto roku se v sibiřském Omsku konala konference s názvem “Komunitní školy a politika vzdělávání v postkomunistických zemích v průběhu 21. století”. Konference dala jasně najevo, že i školy Ruské federace a ostatních bývalých oblastí Sovětského svazu mají o KV velký zájem. Vzhledem k nedostatku peněz se ruský model KŠ liší od toho českého především tím, že vše je děláno na bázi dobrovolnosti a zpravidla bez finanční podpory. Přesto jsou výsledky až neuvěřitelně dobré. Krasnoyarsk Center for Community Partnerships, které konferenci pořádalo, se pod vedením Američana Alberta Decie podařilo dosáhnout významných výsledků. Mezi ty nejmarkantnější patrně patří vznik Asociace komunitních škol, která v současné době zastupuje asi čtyřicet škol, zejména z oblasti Sibiře. Obě dvě organizace spolu úzce spolupracují a výsledky jejich lobbování za KV na úrovni místních samospráv i ministerstva školství byly na konferenci velmi znatelné.

 KV samozřejmě funguje i v ostatních zemích bývalého sovětského bloku. V současné době se připravuje projekt podpory KV ve státech bývalé Jugoslávie. Na tomto projetu by se měli podílet i čeští koordinátoři komunitního vzdělávání.

 Komunitní vzdělávání po česku

 V České republice se o prosazování KV zasloužila především Nadace Open Society Fund. V minulých čtyřech letech se podařilo vytvořit podmínky pro vznik prvních komunitních škol v ČR. OSF dokonce finančně podpořila rozjezd několika pilotních projektů.

 V letošním roce vznikla v České Republice také Liga komunitních škol. Specifikem jejích členů je, že se angažují zejména v zapojení romské komunity do vzdělávání. Od července roku 2000 realizuje obecně prospěšná společnost Nová škola ve spolupráci se školami v Praze, Ústí nad Labem, Ostravě-Přívoze a Brně dvouletý projekt “Podpora komunitních škol”, realizovaný za finanční podpory Charles Stewart Mott Foundation a Nadace rozvoje občanské společnosti. Cílem tohoto projektu je podpora rozvoje komunitních škol, jejichž prioritou je vzdělávání minoritních studentů, budování kapacit těchto škol a vytváření možností pro další spolupráci s ostatními KŠ. Součástí projektu jsou  tréninky v oblasti budování týmů,  fundraisingu a public relations, dále vydávání společného časopisu, jakož i přímá finanční podpora jednotlivých škol. 

 Další KŠ fungují na několika místech ČR. Každá má svá specifika a každá se potýká s jinými problémy. Je jasné, že komunita, která obklopuje školu ve střediskové vesnici, bude mít jiné nároky a bude se potýkat s jinými problémy nežli škola z centra okresního města nebo škola z panelákového předměstí velkoměsta. Velmi pravděpodobné je i to, že existují další školy, které se chovají jako KŠ a přitom ani samy nevědí, že se vydaly cestou filosofie KV.

 Případová studie z Modřan

Konečně se dostáváme k popisu činností, které provozuje konkrétní KŠ. Pojďme se přenést do jedné panelákové aglomerace, která se nachází v městské části Praha 12 – Modřany. Škola se jmenuje Modřanská ZŠ s rozšířeným vyučováním jazyků a přívlastek komunitní nosí již třetí rok.

Na začátku je potřeba říci, že podmínky, které škola má, bude patrně závidět leckterý ředitel ZŠ. Nejde o budovu školy, která byla uvedena do provozu v roce 1988, ani o velikost školy, která v současné době pojímá asi devět set padesát žáků a téměř stovku učitelů. Jde o velmi úzkou spolupráci s radnicí, kterou se za posledních pár let podařilo vybudovat. Zástupci radnice Prahy 12 jsou zváni a také se účastní velkého množství akcí, které škola pořádá. Jsou tím v těsném kontaktu s lidmi z regionu a především mohou na vlastní oči spatřit hmatatelné výsledky KŠ. Při takové spolupráci pak jistě neudiví, že radnice hradí plat koordinátora komunitního centra, jehož hlavním úkolem je prosazování myšlenek filozofie KV v praxi. 

Kurzy a semináře

Mezi nejvýznamnější aktivity školy patří organizace kurzů a seminářů. Kurzy se odehrávají v odpoledních hodinách přímo v učebnách školy a jsou určeny jak dětem tak dospělým zájemcům. Lektory kurzů jsou zpravidla učitelé školy, lidé z okolní komunity nebo studenti pedagogické fakulty. Pro školní rok 2000/2001 bylo vypsáno čtyřicet pět kurzů z těchto oblastí: jazyky, informační technologie, umění a řemesla, sport a hudba. Nabídku konkrétních kurzů můžete nalézt na internetové prezentaci školy na adrese http://www.zsangel.cz

Mezi lidmi z komunity je o kurzy nebývalý zájem. Atraktivní není pouze cena, která je pod úrovní komerčních subjektů činných ve vzdělávání, ale především lehká dostupnost školy a v neposlední řadě i kvalita, kterou se snaží škola garantovat. Škola získala několik grantů na podporu svých aktivit a tak například podporuje mladé rodiny tím, že při konání všech svých kurzů organizuje hlídání dětí.

Při sestavování plánu, které kurzy otevřít, vychází koordinátor z dotazníků a rozhovorů s lidmi z komunity, zkrátka se snaží reagovat na poptávku. Spíše nežli vytváření konkurence jiným vzdělávacím institucím se však především snaží vyplnit bílá místa.

Finanční příjem, který plyne z pořádání kurzů, však rozhodně nelze považovat za komerční aktivitu. Kalkulace kurzů jsou prováděny tak, aby pokryly pouze plat lektora. Každý kurz má přesně definovanou hodinovou dotaci a minimální a maximální počet zájemců. Pakliže se stane, že počet zájemců výrazně převyšuje garantovaný počet, otevře se kurz paralelní. To se letos například týká kurzu anglického jazyka, který probíhá v osmi bězích s počtem od šesti do deseti posluchačů. Na druhou stranu probíhají na škole kurzy, které chce škola podpořit, a tak případným ziskem výdělečných kurzů dotuje právě tyto kurzy, které by si na sebe jinak nevydělaly. A když ještě nějaké peníze zbudou,  jsou investovány do prostor komunitního centra, aby se tak nepřímo vrátily lidem z komunity.

Jelikož se škola snaží vyjít vstříc potřebám pedagogů z okolí Modřan, opatřila si akreditace na některé kurzy u MŠMT. Udělení akreditace podle nových pravidel ministerstva je další z důkazů o kvalitě kurzů.

Kromě dlouhodobých kurzů, které probíhají celé pololetí, organizuje škola i krátkodobé semináře. Příkladem takovéto aktivity může být seminář s názvem “Rodiče a počítač”, kde se zájemci mohou seznámit s přístupy používání počítačů při výchově dětí.

Bylo by však chyba myslet si, že KŠ se zabývá jen  pořádáním kurzů. Kurzy jsou to, o co mají lidé v Modřanech zájem a tak se jim v tom škola snaží vyjít vstříc. Rozhodně nelze ale říci, že každá škola, která pořádá kurzy, je školou komunitní, jak si spousta lidí myslí.

Kulturní, sportovní a společenské akce

Dalším typem aktivit, které Modřanská škola organizuje, jsou jednorázové akce většího charakteru. Mezi ty můžeme například zařadit každoroční country bál, kde se spolu v neformální prostředí setkávají rodiče, pedagogové, volení zástupci z radnice a ostatní lidé z komunity.

Škola také pořádá autorskou “Literární a výtvarnou soutěž Hampadík”, která má celorepublikový charakter. Každé dítě z ČR může přispět svým příspěvkem a odborná porota pak vybere ty nejlepší a rozdělí ceny. Letos se koná již šestý ročník Hampadíka a za uplynulá léta si soutěž získala nebývalou popularitu a uznání v očích odborné veřejnosti. Ze zvláště zajímavých prací je pak sestaven almanach, jehož vysokou  úroveň uznávají i profesionálové.

Letos se škola pouští do nového projektu. Celá akce se jmenuje “Slavnost nadpřirozených bytostí” a měla by se uskutečnit jeden jarní den v celém areálu školy. Na slavnost budou pozváni všechny děti, rodiče, přátelé – zkrátka celá komunita. Cílem by mělo být poodhalení toho, co se děje za dveřmi školy – prezentace činnosti kurzů – např. divadelní představení dramatického kroužku, výstava a dražba produktů keramických kurzů, sportovní soutěže a klání a večer by měla slavnost vyvrcholit dětskou diskotékou.

Klub v komunitním centru

Prostory komunitního centra, které jsou dostupné jak chodbou přímo ze školy, tak zvláštním vchodem pro návštěvníky zvenku, fungují každý den od poledne do pozdních nočních hodin jako místo pro trávení volného času, studování a relaxaci. Prostory jsou velmi dobře a moderně vybaveny – rádio, magnetofony, televize, video, počítače – a lidé zde mohou pracovat, studovat z místní knihovny, relaxovat nebo pracovat na počítačích. Výhodou je, že je zde vždy přítomen koordinátor komunitního centra, který zde pomáhá návštěvníkům například v práci s počítačem a v neposlední řadě vykonává pedagogický dozor.

V blízké budoucnosti se v prostorách komunitního centra počítá s otevřením internetové kavárny, která by za symbolickou cenu sloužila všem lidem z komunity. Již dnes jsou tyto prostory vybaveny malým barem, kde se mohou návštěvníci nealkoholicky, sladce či slaně posílit.

Návštěvy a prezentace školy

Aby byly prostory komunitního centra využity na co nejvyšší možnou míru, navštěvují je často v dopoledních hodinách třídy ze školy a využívají tak veškeré materiální zázemí, které může komunitní centrum poskytnout. Objekt se také stává místem konání příležitostních posezení s častými hosty ze zahraničí. Z dalších akcí, které v těchto prostorách proběhly v uplynulém období, můžeme zdůraznit předávání certifikátů ovládnutí anglického jazyka STYLE studentům školy či koordinační schůzka učitelů městské části Praha 12 k organizaci výstavy Schola Pragensis.

V předešlém textu se nesnažíme chlubit výsledky jedné školy, ale spíše ukázat činnosti, které lze na půdě komunitní školy provozovat. Rozsah těchto činností je samozřejmě daleko větší, ale na to už zde místo není.

Bez koordinátora ani ránu

Jak již bylo dříve uvedeno, působí na KŠ koordinátor. Po zkušenostech s praxí českého modelu KŠ jsme dospěli k závěru, že není v silách ředitele, zástupce či jiné osoby v rámci jejich úvazku ještě plnit funkci koordinátora KŠ. Důležitým kritériem je velikost školy a množství aktivit a nejspíše si lze představit situaci, kdy by na menší škole tuto funkci zastával pracovník na poloviční úvazek.

Velmi důležitým faktorem pro fungování školy je postavení koordinátora v rámci školy. V ideálním případě by měl fungovat jako spolupracovník ředitele, měl by mít přístup ke všem informacím o škole, měl by se účastnit porad vedení školy. Nemalý důraz musí být kladen i na osobní kvality a organizační schopnosti člověka, který bude ve velmi těsném kontaktu s množstvím lidí a bude fungovat jako reprezentant školy.

Práce koordinátora

Práci koordinátora můžeme pro zjednodušení shrnout do několika bodů. Především jde o dlouhodobé plánování strategií rozvoje školy, priorit školy a směrů, kterými se chce škola ubírat. Toto plánování je samozřejmě na bedrech ředitele školy a školní rady, ale koordinátor KŠ by se na něm měl také podílet. Dále je to organizování konkrétní akcí – od kurzů až po celodenní prezentace školy.

Mezi další pracovní úkoly koordinátora patří fundraising, neboli získávání finančních prostředků na chod komunitního centra. Zpravidla se týká těchto oblastí:

• Sponzoring – KŠ by měla spolupracovat i s komerčními subjekty spjatými s komunitou. Příkladem Modřanské školy může být spolupráce s bankou, která se finančně podílí na chodu komunitního centra.
• Granty – poslední dobou se v této oblasti otvírají velké možnosti. Žádat o grant může škola jak u neziskových organizací, tak u ministerstev či místní samosprávy a to buď jako škola samotná či přes SRPŠ.
• Samofinancování – tato oblast zahrnuje správné sestavení rozpočtu komunitního centra, aby nebylo pro školu přítěží.

Velmi důležitou součástí koordinátorovy práce musí být prezentace výsledků KŠ a šíření myšlenek KV. To lze mimo jiné zajistit za použití masmédií jako je rádio, televize, místní noviny či Internet. V Modřanech se například využívají k inzerci nabídky kurzů kromě výše jmenovaných ještě vývěsky radnice umístěné na území městské části. Potřebné povědomí o principech KV je však třeba šířit nejen mezi lidmi z komunity a zástupci samosprávy, ale i mezi samotnými učiteli.

Komunitní vzdělávání jako priorita českého školství

Do konce letošního roku má být vládou schválena tzv. Bílá kniha českého školství. Jedná se strategický dokument rozvoje vzdělávání v ČR. Bílá kniha by měla obsahovat i části věnované podpoře šíření principů komunitního vzdělávání na všech stupních vzdělávací soustavy.

Učitelské listy č. 4, 2000/2001, str. 6-7