Ministryně školství přišla nedávno do vlády se smělým návrhem. Chce, aby všichni učitelé měli zvýhodněnou možnost získat notebook. Představuje si to tak, že by si náklady na jeho pořízení mohli učitelé odečíst z daňového základu.
Nápad původně pochází od pracovníků sekce Státní informační politiky ve vzdělávání MŠMT. Ředitel této sekce pro lidovky prohlásil, že si myslí, že lepší cesta ke zvýšení učitelských znalostí výpočetní techniky není.
Proti návrhu vystoupilo ministerstvo financí. Nechce narušovat daňovou soustavu a zvýhodňovat jednu skupinu spotřebitelů před ostatními. A už vůbec se jim nelíbí, že se tento návrh řeší v rámci Státní informační politiky. Ministryně se ale nehodlá vzdát a předpokládá, že návrh předloží znovu při projednávání daňových zákonů.
Zástupci různých školských asociací a odborných sdružení na to mají různé názory. Někteří nápad chválí, jiní jej nepovažují za dosti seriózní. Já se musím přiznat, že se bojím akčních novinářů. Často totiž některý takový zavolá, seznámí Vás s novou skutečností a pak chce během pár minut kvalifikovaný názor. A mě jde přitom myšlení tak pomalu… Tentokrát ale padla volba na předsedu Jednoty školských informatiků a tak jsem si dopřál ten komfort a o celé věci měl čas přemýšlet.
Na jednu stranu je pravda, že pro výrazně schodkový státní rozpočet je to asi nejjednodušší způsob, jak učitelům jednoduchým způsobem přilepšit. Notebooky jsou poměrně drahý artikl a rozhýbání obchodu s nimi (byť i takto dotovaného) by nemuselo být pro státní kasu zas tak špatné a navíc by to posílilo výrobce a prodejce. Samotní učitelé by si jistě svých počítačů vážili daleko více nežli školních, pečovali by o ně a snad by se to projevilo i na jejich informační gramotnosti. Ostatně podobnou cestou se vydali v Dánsku či Velké Británii.
Na druhou stranu je pravda, co prohlásil náš předseda. Ani lékař si nemusí ze svého platu šetřit například na nový rentgen, aby si jej mohl odečíst z daní. Pokud by od něj nové nástroje umožňující kvalitativně nové metody práce vyžadovali pacienti či jejich zdraví, pak by je měl zajistit zřizovatel nemocnice. Mimo to je otázka, jak by na to reagovala mladší generace učitelů. Právě od nich se očekává větší vstřícnost k moderním technologiím. Jenže jsou to právě oni, kteří berou díky zaběhnutému věkovému automatu ve školství nejméně Navíc často chtějí mít rodinu, děti, zázemí. Je otázka, zda by v kupeckých počtech rodinného rozpočtu notebook upřednostnili.
Celý nápad s notebooky je možná pouhé gesto. A možná dobrý nápad. Ale to je celkem jedno. To nejdůležitější je, že je to nesystémové, osamocené a řešení z nouze. Samotné notebooky ve vlastnictví učitelů samozřejmě ve školství nic nezmění. A celá Státní informační politika ve vzdělávání také ne (a nejen kvůli vykutálenému Internetu do škol). Samo osobě nezmůže nic ani celorepublikové školení učitelů v používání počítačů. To všechno jsou jenom drobné střípky z mozaiky, které možná změní barevný nádech celkového díla, ale z mazanice umění neudělají.
Pokud budou i nadále stále více oklešťovány pravomoci a kompetence ředitelů škol, nebudeme mít samostatné ředitele. Pokud bude rozhodováno centrálně, nikdo nebude chtít nést na lokální úrovni zodpovědnost. Pokud budou z pedagogických fakult vycházet učitelé bez dobré informační gramotnosti a bez spousty nápadů jak počítačem podporovanou výukou zlepšit zažité modely vyučování, bude celá oblast IT pro školství mrháním peněz. Pokud budou do škol nastupovat učit jen ti nejotrlejší z absolventů, bude kantorstvo i nadále stárnout. Pokud společnost díky změně struktury a životního stylu nezačne důsledně vyžadovat také zásadní změnu v kompetencích absolventa základní a střední školy, budeme nadále vychovávat děti – papoušky.
Zdá se Vám rozmotat toto klubko nemožné? Ale vůbec ne. Řešení (alespoň pro začátek) již přes tři roky existuje. Je to národní program rozvoje vzdělávání pro další tisíciletí s nevinným názvem Bílá kniha. Jenom jej neumíme (a možná ani nechceme) převést do zákonů a metodických pokynů tak, aby byly váhy systému dobře nastaveny a přály změně. A kauza notebooky pro učitele jenom dokazuje nesmělé přešlapování na místě