Webové stránky mohou být bránou do školy

World-Wide Web patří společně s elektronickou poštou k nejpoužívanějším službám Internetu. Je tedy logické, že i české školy hledají v tomto způsobu prezentace a komunikace výhody, které jim ostatní média a komunikační prostředky nemohou přinést. Stránky školy, třídního kolektivu, zájmového kroužku nebo dětského oddílu mohou být nejen dobrým způsobem jak prezentovat svoji činnost, ale i prostředkem komunikace.

Zaměření školního webu

Funkční internetová prezentace školy může plnit mnoho cílů. Zde je seznam nejčastějších důvodů, proč by mohly být webové stránky pro progresivní školu zajímavé [1]:

• Obecně představují školu, její zaměření, profil absolventa, nabídku vzdělávacích předmětů, volitelných kroužků, pedagogické zázemí atd.

• Umožňují informovat rodiče o organizaci školního roku. Veškeré důležité termíny, kontakty, sdělení a aktuality lze jednoduše převést do podoby webové stránky. Tento smysl sleduje většina školních webů.

• Prohlubují komunikaci školy s žáky a rodiči. Vhodně volená diskusní fóra, chaty, nástěnky a soutěže mohou být atraktivním způsobem, jak se méně formální cestou dobrat k názorům klientů školy. Ačkoliv ne všechny příspěvky bývají konstruktivní, schopné vedení školy z nich může vyčíst mnoho užitečného.

• Zprostředkovávají přijímací řízení pro nové žáky. Stránky mohou pomoci zajistit studenty do nových tříd, na ZŠ např. do tříd s rozšířeným vyučováním některého předmětu. Mohou obsahovat ukázky příkladů z minulých let, popisovat formy a způsoby přijímacích zkoušek atd. Výsledky přijímacích zkoušek mohou být pro uchazeče dostupné pod heslem.

• Stránky mohou napomoci ve shánění zájemců o školu – vysvětlit, v čem se daná škola liší od ostatních, v čem jsou její přednosti a jaké děti by se tu cítily obzvlášť dobře.

• Informují o formách a výsledcích výchovně-vzdělávacího procesu školy. Stránky mohou obsahovat plné znění inspekčních zpráv konaných Českou školní inspekcí, výsledky nezávislé evaluace, srovnávacích testů (např. Scio nebo Kalibro).

• Nabízejí kurzy pro externí studenty či informace o dalších kurzech a seminářích pro veřejnost.

• Zprostředkovávají výměnu pedagogických zkušeností – najdou se nadšení učitelé, kteří jsou ochotni se o své přípravy hodin, písemné práce, zpracované otázky, tématické plány a další materiály zdarma podělit. Některé školy umisťují na své webové stránky různé vlastní školní inovativní programy, které na své půdě vyzkoušely – Zdravá škola, Dokážu to, školní vzdělávací program atd.

• Dělají reklamu doplňkové činnosti školy (dříve známé pod termínem vedlejší hospodářská činnost neboli VHČ). Některé školy nabízejí zpracování účetnictví, pronájem tělocvičen, počítačových učeben, jídelen, vaření obědů atd.

• Tvoří platformu pro spolupráci s partnerskými školami. Termín „projekt“ je dnes ve školství bestsellerem, a pokud se jedná o spolupráci více škol s „hmatatelnými“ výsledky na webu, pak o granty není nouze. Spolupráci se školami ze zahraničí může pomoci i jiná jazykové verze.

• Umožňují zákonným zástupcům žáků přístup ke klasifikaci a výsledkům práce svých dětí, rozvrhu, změnám suplování atd. Dnes již existují systémy, které tuto lákavou a zároveň náročnou práci umožňují automatizovat.

• Zprostředkovávají administraci soutěže, kterou škola na obvodní nebo krajské úrovni organizuje. Může se jednat o zveřejnění přihlášek, pravidel a výsledků literární, hudební nebo třeba tělovýchovné soutěže.

• Slouží jako výkladní skříň prací žáků. Děti jsou úžasně tvořivé, a přesto mnoho skvělých prací končí zbytečně v koši. Na webu mohou být vystaveny práce textové (básničky, povídky), grafické (naskenovaný výkres, fotografie keramického artefaktu) nebo hudební (školní hymna, písnička školního sboru).

Je zřejmé, že nelze vytvořit stránky, které by plně dostávaly všem nastíněným cílům. Stačí si vybrat jedno či více dílčích zaměření a v tomto duchu stránky začít tvořit.

Kolik přijde návštěvníků

Důležitým argumentem při rozhodování o vzniku a zaměření stránek může být skutečnost, kolik návštěvníků má na školní web, resp. Internet přístup. Český statistický úřad uskutečnil ve 4. čtvrtletí roku 2004 šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci [2]. Vyplývá z něj, že doma má počítač v průměru 30 % domácností, připojení k Internetu 19 % domácností (pro srovnání: v EU má připojení k Internetu zhruba 42 % domácností). Z populace rodičů dnešních školáků (věk 25 až 44 let) používá Internet 40 %.

Z průzkumu, který realizovala agentura STEM/MARK, a. s. v prvním pololetí roku 2005 zase vyplývá, že 49 % populace má přístup k Internetu nebo elektronické poště. K číslům ze statistik nutno dodat, že se jedná o průřez populací, tedy do výsledku zasahují i nemalé počty obyvatel pokročilejšího věku – výsledky pro věk dnešních rodičů by byly výrazně příznivější.

Když už zde hovoříme o statistikách, možná by čtenáře mohly zajímat i počty českých škol, které mají vlastní oficiální webovou prezentaci. Podle průzkumu z prázdnin roku 2004 (podrobnější výsledky viz např. [4]) má dle Ústavu pro informace ve vzdělávání svoji vlastní prezentaci 6 % mateřských škol, 20 % základní škol a 85 % středních škol.

Úskalí stránek o dětech

Vytvářet stránky o dětech však přináší i jistá úskalí. Autoři takových webů si někdy nemusí uvědomit, že návštěvníky mohou být lidé, kteří mají různé úmysly. Například v květnu 2005 odvysílala Česká televize ve svém hlavním zpravodajství Události tuto zprávu [5]: „Na zahraničním serveru, který je podle televize pedofilní, jsou odkazy na internetové adresy s fotografiemi malých dětí, nahých či v plavkách. Zpravidla jsou to stránky, na které lidé umísťují běžné rodinné snímky svých malých potomků. Víc než polovinu z devadesáti odkazů tvoří české stránky, uvedla ČT.“

Z podobných důvodů je nutné brát při vytváření stránek s dětskou problematikou zřetel i na ochranu soukromí.

Hlavní zásady bezpečného školního webu lze shrnout do několika bodů [1]:

• Chraňte soukromí žáků – na webu se nesmí objevit žádné osobní informace jako telefon, e-mail, adresa dítěte nebo rodné číslo.

• Nezveřejňujte fotografie se jmény – na stránkách nesmí být možné děti identifikovat. Je tedy možné zveřejnit jméno žáka, ale na stejné stránce nesmí být jeho fotografie. Nebo je možné zveřejnit fotografii, ale beze jména. Tyto dva údaje by si návštěvník neměl mít možnost nijak spojit dohromady.

• Dbejte na vhodné pojmenování obrázků – obrázky dětí nepojmenovávejte jejich jmény. Jména nevkládejte ani do popisků obrázku v jazyce (X)HTML jako je