V letech 2007 až 2010 získají školy ročně jednu miliardu na pokrytí nákladů spojených se zajištěním informačních a komunikačních služeb. Jedná se jistým způsobem o průlom, který schválila vláda ČR.
Ve středu 25. srpna 2004 schválila vláda ČR svým usnesením č. 792 Koncepci financování informačních a komunikačních služeb ve školách po roce 2005. Tento stěžejní materiál prošel českými médii téměř nepovšimnut. Pokud se podaří vládě dodržet co v něm slibuje, pak by to fakticky znamenalo, že v letech 2007 až 2010 získají školy ročně jednu miliardu na pokrytí nákladů spojených se zajištěním informačních a komunikačních služeb.
Koncepci financování vypracoval odbor Státní informační politiky ve vzdělávání a do vlády předložila ministryně školství Petra Buzková. Stejný odbor (tehdy sekce) obsazený jinými úředníky stál před čtyřmi lety u zrodu vykutáleného projektu známého pod nálepkou Indoš. Ten fakticky znamenal, že stát investoval v letech 2002 až 2005 do poloviny českých škol prostřednictvím generálního dodavatele služby za více než 4 miliardy. Takto vybrané školy byly pojmenovány zelené, ty které nedostaly nic červené. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu mj. říká, že „Způsob zajištění realizace pomocí tzv. generálního dodavatele a generálního auditora nepřinesl předpokládané výhody.“
Nový materiál schválený vládou vznikal jinak. Jeho vznik nebyl tajen, nebyla na něj najmuta externí poradenská firma. Vznikal přímo na MŠMT za připomínkování odborných organizací působících v oblasti ICT ve školství. O co se v něm jedná:
Financování by mělo být vícezdrojové, část prostředků by měla pocházet od zřizovatelů (většinou krajů či obcí) a část ze státního rozpočtu. Každá škola dostane ze státního rozpočtu finance na přímé náklady provozu, obnovy a rozvoje ICT na školách, tedy např. na infrastrukturu, připojení k Internetu, školení využití ICT a software. Další peníze by měl dodat zřizovatel a to zejména na správu, údržbu a krytí režijních nákladů provozu ICT.
Každá škola, která se rozhodne dotaci přijmout, musí dodržet Standard ICT služeb ve škole, který je definován dokumentem MŠMT. Postup, kterým chce škola dosáhnout tohoto předepsaného standardu služeb, musí každá škola zpracovat v ICT plánu školy. Ten je veřejný a je součástí výroční zprávy školy. Návrh standardu by neměl být neměnný dokument. Na jeho vzniku by mělo spolupracovat MŠMT, MIČR a odborná veřejnost. Standard pro příslušný rok by měl být zveřejněn vždy ke konci školního roku, tedy k poslednímu červnu, aby se jím škola mohla od začátku příštího roku řídit.
Novinkou je také podmínka pro přidělení dotace – jedná se o závazek provádění veškerých nákupů ICT služeb prostřednictvím elektronického tržiště. Stejný postup budou muset dodržet i ty školy, které se pokusí získat finance prostřednictvím rozvojových projektů (další způsob získání financí na ICT založený na grantovém přístupu).
A jaká je konkrétní výše státní dotace? Závisí na počtu žáků. Na 1. stupni základní školy je to 400 Kč, na 2. stupni základní školy 600 Kč a na střední, speciální a vyšší odborné škole 700 Kč na žáka.
Konečně by mělo dojít i na červené školy. V přechodových letech 2005 a 2006 by měly dostat finance v rámci přímé a grantové podpory vybavenosti dosud nevybavených škol a to ve výši téměř 800 milionů korun. To je sice nesrovnatelné se 4 miliardami dříve vynaloženými na zhruba stejný počet škol zelených. Rozpočet SIPVZ ale není bezedný. Vzhledem k efektivitě využití peněz investovaných do Indoše na tom červené školy nemusí být ve finále hůře.
Školy samy budou moci rozhodnou o tom, jaké ICT služby a vybavení chtějí provozovat. Lidem z venku to může připadat jako samozřejmost. Školám to v době indoší diktatury ale zní jako rajská hudba.
Ačkoli lze Koncepci chápat jako správný krok směřující k liberalizaci, vždy záleží na tom, jak bude realizována. Velmi důležité bude stanovit přiměřený Standard ICT služeb. V neposlední řadě stojí za zmínku věta „Z prostředků SIPVZ budou dále pokryty některé centrální služby a metodická a organizační činnost (portál, metodická pomoc, kontrola, správa).“ I tato věta může být některými „poradci“ v budoucnu vyložena zcela proti liberalizační myšlence celého zbytku dokumentu.
Bavil jsem se o Koncepci s několika učiteli informatiky. Neprojevovali žádné nadšení. Prý jej projeví, až jim na účet školy ony deklarované peníze skutečně dorazí. Pamětníci se nediví, učitelé už nevěří ničemu. Koncepce je dobrý skutek. Ale cesta do pekla je dlážděna samými dobrými skutky. Teprve čas ukáže, zda se jej podaří dotáhnout do konce.
Znění Koncepce financování informačních a komunikačních služeb ve školách po roce 2005 je dostupná na serveru SIPVZ na adrese www.e-gram.cz.