S vytvořením liberalizovaného trhu vpadly masivně do našich zaměstnání i domovů informační a komunikační technologie (ICT). Počítače společně s Internetem jako stěžejní zástupci odvětví ICT jsou dnes nedílnou součástí běžného každodenního života většiny obyvatel vyspělého světa. Přesto existují oblasti lidské činnosti, kde jsou počítače používány – eufemisticky řečeno – s velkou obezřetností. Mám na mysli samozřejmě školství.
Počítač patří do ruky každého učitele
S vytvořením liberalizovaného trhu vpadly masivně do našich zaměstnání i domovů informační a komunikační technologie (ICT). Počítače společně s Internetem jako stěžejní zástupci odvětví ICT jsou dnes nedílnou součástí běžného každodenního života většiny obyvatel vyspělého světa. Přesto existují oblasti lidské činnosti, kde jsou počítače používány – eufemisticky řečeno – s velkou obezřetností. Mám na mysli samozřejmě školství.
Podle šetření realizovaného Ústavem pro informace ve vzdělávání v lednu 2005 je v českém školství téměř 180 tisíc počítačů z čehož téměř 140 tisíc připojených k Internetu. V přepočtu kolem osmi počítačů na sto žáků. Není to situace ideální. Přesto se jedná o poměr, který je alespoň řádově srovnatelný s penetrací počítačů na školách ve vyspělých ekonomikách.
Samotné počty počítačů však nic neříkají o tom, jak jsou tyto nákladné technologie skutečně využívány v procesu učení. Rok 2005 byl zajímavý v tom, že proběhlo několik aktivit, které, složené do mozaiky, podávají o využívání technologií ve vzdělávání zajímavý obrázek. Zaměřme se na dvě nejdůležitější.
Průzkum počítačové a informační gramotnosti
První počin provedlo Ministerstvo informatiky, které zadalo agentuře STEM/MARK průzkum úrovně počítačové a informační gramotnosti české populace. Zvolená metoda průzkumu počítá s tím, že počítačově gramotný jedinec musí být schopen orientace (na základní a střední úrovni) v každé z šesti oblastí: pojmy z IT, ovládání počítače, práce s textovým editorem, práce s tabulkovým kalkulátorem, práce s grafikou a práce s Internetem. Za gramotného jedince je považován ten, kdo průměrně za všechny oblasti zvládne pět z osmi dovedností základní a střední úrovně.
Výsledky zveřejněné na konci prázdnin, ač nejsou příliš překvapivé, jsou bezpochyby zajímavé: počítačově gramotných občanů ve věkovém rozmezí od 18 do 60 let je 27 %. Průzkum byl realizován na vzorku více než 16 tisíc respondentů a díky tomu bylo možné vzájemně porovnávat i profesní skupiny. Takže například policisté, hasiči a vojáci jsou počítačově gramotní z 52 %, úředníci ze 45 %. Pro nás je důležitý údaj o učitelích základních a středních škol. Ti z průzkumu vyšli s 33 %. Neboli, dva ze tří pedagogů nejsou dle zvolené metody průzkumu počítačově gramotní.
Bez zajímavosti není ani zjištění, že pro věk 15 až 17 let je počítačová gramotnost vyčíslena 55 %. To mimo jiné znamená, že středoškoláci jsou o dvě třetiny počítačově gramotnější nežli čeští učitelé!
Blíže je průzkum popsán na adrese http://www.dialogin.cz/ (heslo a uživatelské jméno lze dohledat v tiskové zprávě), v článku novináře Jiřího Peterky na http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=4354, kontextově komentované výsledky učitelů v článku autora tohoto článku na http://www.ceskaskola.cz/Ceskaskola/Ar.asp?ARI=102346.
Tématická zpráva České školní inspekce
Česká školní inspekce (ČŠI) realizovala ve školním roce 2004/2005 tematicky zaměřenou inspekci Využití informační a komunikační techniky (ICT) ve výuce se zaměřením na žáky 5., 7. a 9. ročníků. Inspekce proběhla na 31 náhodně vybraných plně organizovaných základních školách. Cílem tematické inspekce bylo zmapovat využívání ICT ve výuce všech předmětů vyjma informatiky (informační technologie apod.), nepovinných předmětů a mimoškolních aktivit.
Ačkoli je samotná zpráva krátká, přináší několik důležitých zjištění. Mezi ty z hlediska učitelů zásadní patří:
Více než 90 % učitelů mohlo podle stanovených pravidel používat počítačovou (multimediální) učebnu pří výuce svých předmětů.
Jen 11 % učitelů mělo k dispozici počítač pro výuku přímo ve třídě, kde zpravidla předmět vyučovali.
31 % žáků používá počítač pouze v informatice, v ostatních předmětech s ním nepracuje.
Explicitně se v závěrech této tématicky zaměřené inspekce opakuje zjištění, že stav ve vybavení sledovaných škol prostředky ICT a jejich využívání ve výuce je neuspokojivý a nedosahuje stanoveného standardu.
Tato tématická inspekce, jejíž výsledná zpráva byla zveřejněna na webu ČŠI na adrese http://www.csicr.cz/, je první oficiální vlaštovkou na poli mapování využití ICT ve vzdělávání. Ve školním roce 2005/2006 se plánuje obdobná inspekce na vzorku 100 základních a 50 středních škol. Komentářový článek k výsledkům vyšel na serveru Česká škola na adrese (http://www.ceskaskola.cz/ICTveskole/Ar.asp?ARI=102519).
Co z toho plyne?
Průzkum zadaný Ministerstvem informatiky mimo jiné potvrzuje, že školství je v míře přizpůsobivosti moderním trendům na jednom z posledních míst. Tato skutečnost možná nezní příliš lichotivě, přesto se nemusí jednat o veskrze zápornou vlastnost školství. Kdyby se učitelé pohybovali na vrcholu módní vlny technologického vývoje, který je masivně podporován cílenou reklamou, jistě by konsekvence takového trendu byly v konečném důsledku pro pedagogiku nevhodné. Najít vyváženou situaci, kdy jsou pedagogičtí pracovníci kompetentní využívat přínosů nových technologií a zároveň eliminovat jejich možné negativní vlivy není vůbec jednoduché.
Ze zprávy ČŠI vyplývá, že ve využívání ICT ve vzdělávacím procesu existuje značný prostor, který zatím není učiteli využit. Kromě nedostatku technického vybavení lze jednu z hlavních příčin spatřovat v nižší úrovni gramotnosti učitelů v práci s technologiemi. Využívání ICT je závislé především na dovednosti učitelů zacházet s moderními technologiemi, na porozumění možnostem, které přinášejí, na jejich dovednosti zahrnout využití ICT do rejstříku používaných vyučovacích postupů.
Jak učitele aktivizovat?
Existuje několik způsobů, které učitele dovedou v oblasti práce s ICT aktivizovat. Kromě autoritativních, které autor článku považuje spíše za krajní možnost mnohdy nerespektující podstatu pojetí kantorského povolání, existují další motivační možnosti. Některé postupy se snaží realizovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, další aktivizační postupy mohou uplatňovat ředitelé škol a pomoci jim při tom mohou významnou měrou zřizovatelé škol, školní rady a rodičovská sdružení.
Materiální podpora a zlepšování vybavení ICTVybavenost prostředky ICT je zcela zásadní. Těžko lze srovnávat informační a počítačovou gramotnost úředníků, jímž je počítač připojený k Internetu základním pracovním nástrojem s gramotností učitelů. Zpráva ČŠI sice říká, že většina učitelů má možnost přístupu k funkčním počítačům, již ale neuvádí, jak je tento přístup snadný. Je velký rozdíl, pokud má učitel možnost používat jemu svěřený osobní počítač v kabinetu, nebo se s ním dělí s kolegy ve sborovně nebo musí odpoledne po výuce navštívit počítačovou učebnu.
Trend v oblasti vybavenosti škol technikou v zahraničí směřuje k situaci, kdy bude používat každý učitel vlastní přenosný počítač. Po připojení ke školní síti získá přístup k Internetu a možnost přenosu obrazu směrem k žákům – například formou datového projektoru promítajícího obraz na plátno. Na přenosném počítači může díky jeho mobilitě pracovat i doma.
Dnes jsme svědky takové situace, kdy vedení škol spíše zřizuje počítačové učebny. Tento trend lze již považovat za překonaný. Ostatně sama zpráva ČŠI zdůrazňuje větší využitelnost počítačů přímo v běžných kmenových třídách, místo jejich koncentrace v počítačových učebnách. Využití počítačů umístěných v běžných třídách vytváří potřebu měnit zažité způsoby vyučování. Daleko více je třeba výuku individualizovat a diferencovat, méně využívat frontální způsob přednášení od tabule.
K vybavování škol prostředky ICT přispívá forma účelově vázaných dotací od státu. Školy mohou o tyto finance žádat v rámci realizace Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ). Mimo tohoto příspěvku na ICT standard, definovaný MŠMT, mohou aktivní školy obohatit svůj technologický park vybavením získaným z grantových a projektových schémat. Například v roce 2005 uspělo 508 škol, jejichž projekty byly částečně hrazeny z rozpočtu SIPVZ. Finanční příspěvek ze strany MŠMT mohl být od 30 tisíc do jednoho milionu korun na jeden projekt. Školy mohly realizovat i více než jeden projekt. Podaných žádostí bylo kolem jednoho tisíce. Vezmeme-li v úvahu, že škol je v Česku kolem pěti a půl tisíce, je zřejmé, že určitá část škol o tento způsob zapojení zájem neprojevuje.
Vzdělávání
Praxe dělá mistra, o tom není sporu. Aby učitelé mohli využívání ICT efektivně praktikovat, potřebují nejdříve vědět, jak na to. A proto se musejí vzdělávat. Ostatně, je to také jedno z hlavních doporučení ČŠI uvedené v závěru inspekční zprávy. Základní uživatelské dovednosti měli učitelé možnost získávat ve školení známém pod označením Z od roku 2001. Tento pětadvacetihodinový kurz absolvovalo do konce roku 2004 již více něž 120 tisíc pedagogických pracovníků.
Základní práce s počítačem ale zdaleka pro úspěšnou integraci ICT do vzdělávání nestačí. Je třeba se vzdělávat tak, aby byl učitel schopný využívat ICT ve své vzdělávací oblasti a aprobaci. Od toho připravilo MŠMT nabídku volitelných modulů úrovně P. V současné době jich existuje přes dvacet a většina z nich je zaměřena na konkrétní vzdělávací oblasti. Jmenujme například využití ICT v matematice, českém jazyce a literatuře, dějepisu, zeměpisu, výtvarné výchově atp. Vypsaná školení Z a P je možné vybírat na adrese http://is.e-gram.cz/skoleni/.
Učitelé mají dle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci. Na toto studium jim přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů. Každá škola, která požádá MŠMT v termínu o dotaci na SIPVZ, může z jejích prostředků výše popsaná školení financovat. Statistiky udávají, že přibližně pětina škol o dotace na SIPVZ zájem nemá.
Mimo výše popsanou úroveň Z a P se učitelé mohou vzdělávat v dalších vzdělávacích akcích zařazených do systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. I tyto akce lze hradit z rozpočtu SIPVZ. Jejich seznam členěný dle mnoha kritérií je možné nalézt na webu MŠMT na adrese http://www.msmt.cz/advpp/vybdvpp.asp
Stejně jako pro žáky i pro učitele platí, že co jedinec, to individuální přístup ke vzdělávání. Někomu mohou vyhovovat klasická prezenční školení vedená zkušeným lektorem, někdo upřednostňuje samostudium, někdo rád vyzkouší moderní formy jako například e-learning. Z tohoto důvodu existuje v systému SIPVZ možnost uznávání kvalifikace a podpora e-learningového způsobu vzdělávání.
Integrace ICT, změna role učitele
V současné době vytvářejí základní a některé střední školy na základě rámcového zadání své vlastní školní vzdělávací programy. Bylo by ideální, kdyby se učitelům podařilo využívání ICT do vzdělávacích programů integrovat. Zahraniční výzkumné organizace zjistily, že investice do technologií mají význam pouze tehdy, jsou-li doprovázeny reformou.
Dnes již nelze používat ICT pouze jako prostředek k prezentaci učiva, k demonstraci či tvorbě výukových materiálů. Aby byl potenciál ICT plně využit, musí aplikace moderních technologií prostupovat celým vzdělávacím procesem. Nejde tedy o vytváření zvláštního předmětu, kterým je nejčastěji informatika či výpočetní technika. Takový předmět lze chápat pouze jako podporu žáků v práci s technologiemi.
Role učitele integrujícího ICT do běžných vyučovacích hodin se posouvá z role poskytovatele faktů a informací na roli řízení poznávacích a učebních aktivit žáků. Nestačí stát u tabule a předkládat holá fakta a řešené úlohy. Moderní učitelé musí brát žáky jako spolupracovníky, vytvářet zajímavé aktivizující problémové situace, do učení zapojovat další odborníky. Zde je například prostor pro rodiče žáků, kteří mohou pracovat v různý oblastech a oborech lidského konání a svým osobním přínosem obohacovat vzdělávací proces.
Dnešní učitel již nevystačí se znalostmi z oboru a se základními poznatky psychologických a didaktických disciplín. Kromě tradičních dovedností musí zvládat dovednosti zcela nové. Čím dál častěji se bude stávat, že žáci budou vědět o probírané parciální oblasti více nežli samotný učitel. To vůbec nemusí být na škodu. Naopak – zde se otevírá učiteli možnost řídit proces, ve kterém není středobodem výuky. Při aplikaci na žáka zaměřeného přístupu se ICT může stát velmi dobrým pomocníkem.
Výukové zdroje a vzdělávací software
Moderní učitel již nevystačí s jednou učebnicí. Dovede kombinovat množství zdrojů a nástrojů, které sám aktivně vyhledává. Díky Internetu existuje nepřeberné množství informačních zdrojů a vzdělávacích webů, které lze přímo či nepřímo ve výuce využívat. Komerční producenti vytvářejí vzdělávací software, na základě projektů vzniká množství dalšího edukačního obsahu. Problémem není neexistence vhodných nástrojů, ale spíše nutnost aktivně vyhledávat, zkoušet a volit ty nejvhodnější. To samozřejmě zabere nemálo času.
Aby ministerstvo usnadnilo učitelům tuto práci, vznikl Evaluační web. Na adrese http://web26.e-gram.cz/ lze vybírat z nabídky vzdělávacích softwarů, informačních zdrojů a výukových objektů. Každý zaregistrovaný objekt byl evaluován dvěma recenzenty, jejichž recenze si v systému mohou učitelé přečíst. Mimo to je možné třídit zaregistrované záznamy dle mnoha kritérií.
Dalo by se najít mnoho dalších způsobů, které mohou podporovat práci pedagogů s ICT. Velice důležitá je probíhající kurikulární reforma, která ICT dává možnost širšího uplatnění. Je na žácích, rodičích, ředitelích a dalších důležitých účastnících vzdělávání, aby po učitelích integraci ICT do vzdělávání vyžadovali. Tak jako moderní život, ani moderní školství se bez funkčních technologií neobejde. Podpora učitelů v jejich integraci do vzdělávání by měla být jedním z důležitých atributů přeměny vzdělávacího systému.
Clánek byl publikován v časopise Rodina a škola č. 2/2006.