Přeměna školy je zdlouhavý proces, ve kterém mohou informační a komunikační technologie sehrát důležitou roli. Některé školy si to již uvědomují, jiné k tomu mají daleko. Článek poukazuje na několik způsobů, jak ICT může přeměně školy pomoci. Druhý díl dvoudílného seriálu.
V prvním díle tohoto dvoudílného seriálu jsme si přiblížili roli, kterou mohou informační a komunikační technologie (ICT) hrát v procesu přeměny školy. Již víme, že ICT mohou pomoci otevřít školu rodičům a to kvalitativně novým způsobem. Dnes si popíšeme některé další možnosti, které ICT do způsobu komunikace se školou vnáší.
Velmi nepříjemné je nebezpečí zavalení informačním balastem. Zveřejnění své emailové adresy na webových stránkách totiž znamená, že v brzké době budete kromě důležitých dopisů od rodičů zavaleni nevyžádanými zásilkami, tzv. spamy. Každý den skončí v mé školní poštovní schránce kolem patnácti reklamních emailů. Nejčastěji nabízejí objekty pro školy v přírodě, vzdělávací kurzy nebo vybavení tříd. Většině autorů těchto dopisů bohužel netiketa, neboli etiketa na síti, nic neříká a tak jsou k jejich dopisům často přiloženy megabajtové přílohy (nejčastěji s rozostřenými fotografiemi). Z toho snad můžeme pouze čerpat poučení, jak bychom se sami na Internetu chovat neměli.
Povinností ředitel školy v takovéto situaci, kdy jsou poštovní schránky vedení školy přeplněné, je zdůrazňovat, že navýšení práce při probírání pošty nese ovoce v podobě většího výběru a pestřejší nabídky komerčních subjektů.
Vhodně volená témata diskusních fór na školním webu mohou být atraktivním způsobem jak se méně formální cestou dobrat k názorům klientů školy. Ačkoliv ne všechny příspěvky bývají konstruktivní, bystré vedení školy může z příspěvků vyčíst mnoho užitečného. Společným problémem tohoto komunikačního prostředku je skutečnost, že účastníci často odbočí od tématu diskuse k problému, který je trápí. Ve své podstatě to nemusí vadit (jistě to je důležitá informace pro vedení), ale diskusi k vypsanému tématu to spíše narušuje. Možnou obranou je odpovědět sdělením, že k tomuto problému se diskutuje v jiném fóru nebo, pokud to charakter příspěvku dovoluje, odkázat na řešení v sekci často kladených otázek.
Příklady témat k diskusi: Kdy má začínat vyučování? O které nepovinné předměty a kroužky je zájem? Na jaká témata chcete diskutovat? Co se vám na naší škole líbí?
V otevřených diskusních fórech by vždy mělo platit pravidlo, že správce maže pouze vulgární, urážlivé, rasově či sexuálně zabarvené příspěvky. Problematická je otázka anonymů. Pokud si škola nepřeje umožnit anonymní přístup do diskusí, pak je minimální možnou obranou vyžadování funkčního emailu. Omezením diskuse pouze pro registrované je na Internetu značně neobvyklé a snaha o otevřenost školy se tím zpochybňuje.
Dalším nepříjemným efektem volného přispívání návštěvníků na školní stránky je častý tlak učitelů na správce a vedení, aby se nevytvářel prostor pro napadání učitelů. Čas od času samozřejmě některý nazlobený žák na stránky přispěje s nepříjemnou kritikou konkrétního učitele. Pokud se nejedná o vulgární či urážlivé znění, které by bylo možné z tohoto důvodu smazat, je vhodné, aby se nařčený učitel i vedení školy k problému do diskuse vyjádřilo. Hlavním úkolem ředitele ale je prosazovat myšlenku, že v dnešní době již není možné držet informace o dění ve škole pod pokličkou a správným krokem vůči rodičům je školu v tomto duchu udělat transparentní a demokratickou. Nutno říci, že ne vždy tuto myšlenku přijmou všichni učitelé za svou.
Jednou ze součástí školních stránek by měla být i žákovská sekce, kde si mohou žáci vystavovat svoje stránky – například výstupy z projektových dnů nebo stránky tříd. Trhákem poslední doby jsou třídní stránky prvostupňových kolektivů, kde se nadšení rodiče domluví a prezentují své školní i mimoškolní aktivity na společném třídním webu. Byla by škoda tyto stránky ze školního webu vynechat, nebo na ně alespoň neodkazovat.
Důležitou informativní složkou webu by měla být sekce pro různá sdružení, která se kolem školy soustřeďují. SRPŠ, klub rodičů, rada školy, školní sportovní klub, atd. Někteří z nich mají jistě ve svých řadách zájemce, kteří jsou ochotni nezištně na webu prezentovat aktivity jejich sdružení. Umožnit těmto lidem prezentaci a zároveň na ně přenést zodpovědnost je vzájemně přínosné a školnímu webmasterovi se tím šetří práce.
Pokud se podaří vytvořit v těchto občanských sdruženích „zdravé jádro“, které školu podporuje a fandí novým změnám, pak je to pro vedení obrovská podpora a svým způsobem i odpověď věčným remcalům. Každá škola má v řadách svých rodičů jistý počet jedinců, kteří se často staví negativně k věcem, které vedení ve své každodenní práci považuje za samozřejmé. Zkušenosti ukazují, že až na výjimky se jedná spíše o nedostatek informací nežli o zlý úmysl. Pokud s takovým nespokojeným rodičem začne ředitel komunikovat a poukáže jej na některé sdružení, kde je mu umožněno svůj problém přednést a prodiskutovat, pak tím pro něj často problém skončí.
Aktivní školní webovou prezentaci lze využít i jiným způsobem. Skvělým příkladem je tzv. newsletter, neboli bulletin. Mezi rodiči se mnohdy najdou informačně hladoví jedinci, kteří ovšem nemají čas prohledávat web každý den. Pro takové může být zajímavé, když se na stránkách přihlásí k pravidelnému odběru novinek formou emailu. Jednou za čas, např. za 14 dní, rozešle správce všechny nové příspěvky ve formě prostého textu v emailové zprávě na seznam přihlášených odběratelů. Pokud jsou stránky vytvářeny formou redakčního systému, pak je tento modul většinou součástí distribuce. Výhodou je pro správce především fakt, že se za malou časovou jednotku dosáhne poměrně zajímavého řešení s velkou informační hodnotou.
Velmi zajímavá služba, kterou nabízejí i některé specializované weby, je upozornění na změnu na stránkách. Uživatel se opět může upsat k odběru emailu, který je mu odeslán vždy v okamžiku, kdy se na stránkách něco změní. Tuto službu na Internetu zajišťují zdarma specializované servery (např. Woko) a pro správce tudíž neznamená žádnou další práci.
Penetrace levného přístupu k Internetu bohužel není taková, jak by si asi většina z nás přála. Byla by škoda omezit přístup ke školnímu webu pouze na rodiny, které mají počítač s připojením doma. Osvědčeným způsobem, jak zpříjemnit rodičům čekání ve škole, je umístění informačního kiosku například do předsálí školy. Nemusí se jednat o drahé zařízení. Bohatě postačí starší počítač, který je připojen do školní počítačové sítě, na němž lze provozovat pouze webový prohlížeč, z něhož je možné přistupovat pouze na školní web.
Příkladů využívání ICT v procesu přeměny školy se jistě najde mnohem více. Zcela jsme opominuli složitější informační systémy, které umožňují on-line sledování prospěchu a docházky žáka (např. dnes aktuální ŠkolaOnLine).
Je zřejmé, že jedna škola nebude využívat všechny výše zmíněné prostředky. Byla by ale škoda tuto progresivní a přitom i atraktivní možnost opomíjet. V inovačním přístupu ke změně školy mají ICT své pevné místo a záleží na škole, do jaké míry dovede jejich potenciál využít.
Učitelské Listy, 09/2002-2003