Svobodný software ve školách

Publikováno Autor Ondřej NeumajerNapsat komentář

Komerční versus svobodný software. Placení versus věci zadarmo. Opravdu zadarmo? Konec Windows a Office ve školách? V článku je sepsáno několik důvodů, které ukazují, že by se open sourcová řešení mohla ve školní praxi rychle zabydlet.

 Na téma open source v kontradikci ke komerčnímu software toho bylo napsáno skutečně hodně. Nenalhávám si, že bych vymyslel něco nového, co jinde nezaznělo. Na druhou stranu mi přijde, že je toto téma na různých školských vzdělávacích akcích čím dál častěji středem zájmu. Možná je to tradičním zpožděním, které školství má za komerční sférou. Tam probíhají nekonečné diskuse zahrnující flame war již řadu let. Ale zcela jistě v tom hrají svoji roli ještě další důležité příčiny. Zkusím nastínit ty hlavní, řekněme, produktově zaměřené.

Svobodný software se v základním a středním školství prosazuje, v minulosti zejména na serverech. Pomalu, spíše tiše, ale víceméně jistě.

Jiná situace byla a je na pracovních stanicích. Tam zcela bezkonkurenčně kraluje Microsoft. Hlavním argumentem zastánců této situace byla vždy skutečnost, že vzdělávací programy fungují pouze na majoritních MS Windows. A dále fakt, že MS Office je bezkonkurenční produkt, který se v praxi používá nejčastěji – proto by se na něm měli studenti i učit. Tyto dva argumenty byly přes své nedostatky zásadní. Připočteme-li k nim fakt, že legálnost softwaru na školách nikdo systematicky nekontroluje, je jasné, že mnoho důvodů pro přechod nebylo.

Rýsují se ale skutečnosti, které tato zažitá dogmata pokládají na lopatky. Za posledního půl roku jsem navštívil desítky školských konferencí, seminářů a samotných škol. Právě tato zkušenost mě nutí k psaní těchto řádků. Existuje totiž několik kvalitních programů, které by postupně mohly poměr komerčního a svobodného softwaru na školách obrátit.

Za prvé se jedná o kancelářský balík OpenOffice.org (http://www.openoffice.cz/). Nejenže je na úrovni běžných uživatelů v oblasti ovládání téměř shodný a dovede číst formáty MS Office, ale oproti tomuto svému placenému konkurentovi obsahuje i vektorový grafický editor. Školní informatik, který má dostatek informací a rozhodne o zakoupení licencí na produkt Microsoftu bude, velmi obtížně hledat argumenty ospravedlňující vynaložené náklady.

Nechci tvrdit, že se jedná kvalitativně o zcela identické produkty. Pro výuku na základních a středních školách je však jejich rozdílnost zcela zanedbatelná. Již dnes existuje řada knih, které se OO věnují. Na konec prvního kvartálu 2005 je plánována druhá verze OO.

Druhým problémem je spjatost kvalitních výukových programů s operačním systémem MS Windows. Zajímavé výukové programy sice existují i pro Linuxové distribuce. Nejsou však lokalizovány do českého jazyka a to je pro školní využívání základní premisa.

Posledním trendem ve vývoji výukového obsahu je jeho přenositelnost mezi platformami. Moderní výukové programy lze „spouštět“ prostřednictvím webového prohlížeče – ať už Internet Exploreru nebo Mozilly. (X)HTML a technologii Flash je úplně jedno, na jakém OS prohlížeč běží. Paradoxně tuto přenositelnost vyžadují a na trhu prosazují další produkty Microsoftu, jako je například LMS MS ClassServer.

Třetí produkt, který pozvolna proniká na české školy, je LMS Moodle (http://moodle.cz/). Tento plně lokalizovaný e-learningový systém je totiž přímým konkurentem hned několika komerčních řešení, jejichž ceny jsou pro školství astronomické. K nasazení Moodle postačuje PHP a MySQL – oboje open source. Pokud se v delším časovém horizontu ukáže, že e-learningová podpora vzdělávání má své místo na středních a možná i základních školách, pak je volba systému Moodle dobrým řešením.

Posledním typem programů, které se začínají ve školách rojit jako houby po dešti, jsou redakční a publikační systémy. Realizace školního webu prostřednictvím CMS umožňuje autorům přenést svoji pozornost z formy na obsah. Kvalitních svobodných CMS v českém jazyce je k dispozici hned několik.

Výše zmíněné čtyři skutečnosti jsou pro mnoho škol dost velkým motivem k odklonu od některých produktů Microsoftu. Rozhodně si ale nemyslím, že příští rok přejde celé školství na Linux. MS Windows XP v minulosti prokázaly, že se jedná o provozuschopný systém a důvody, pro přechod na jiný OS by musely být skutečně velmi intenzivní. Navíc si nedovedu představit školu, která by dala sbohem svým dříve nakoupeným výukovým programům.

Open source nemá své klasické lobisty a tak musí hledat jiný systém, jak proniknout na trh. Nabídka lokalizovaných kvalitních konkurenceschopných programů školám za nulovou pořizovací cenu je jedním z nich. Zvláště v prostředí, ve kterém jsou pravidla volného trhu silně pokroucena. Hodinová práce školního informatika vychází na cca 110 korun hrubého. To je v IT natolik podhodnocená mzda, že se školám mnohdy nevyplácí upřednostňovat komplexní komerční řešení (míněn komerční software se zákaznickou podporou, školením, manuály a se vším všudy), ale raději tuto část služeb potřebnou k využívání produktu suplovat vlastními zdroji.

Zcela zásadní bude, jak na tyto skutečnosti zareaguje Microsoft. V minulosti vždy dokázal, že reagovat umí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.